Nabízím osobní konzultace více ZDE "Zázrak je, když se rozhodneš sám(a) sebe poznat


NOVÉ MÍSTO, NOVÉ STRÁNKY VŠE V NOVÉM ROCE 2017!
www.annavicankova.cz - již brzy spuštěny!
Těším se na naše setkávání v Nových prostorách na Náměstí Míru 64 ve Zlíně.
Cena poukazu je světelných 987 Kč





Milý přátelé s Láskou nabízím obrázky z mé tvorby.
Vhodné jako dárek a nebo jen tak pro radost :-)
13 x 18 cm cena 233 Kč
9 x 13 cm cena 144 Kč
Poštovné 60 Kč
Po domluvě mě můžete navštívit osobně i v divadle ve Zlíně
Přeji požehnané dny!
www.slunecnikvet.cz





NA VLASTNÍ KŮŽI - krátká ukázka intuitivní energetické kresby






Listopad 2013

I SLOVA JSOU ENERGIÍ A SPRÁVNĚ SE PROJEVÍ KDYŽ SI NESOU JEN VYŠŠÍ VIBRACE

25. listopadu 2013 v 11:11 Doteky Nového Života

Síla lidských slov má nepředstavitelnou moc,o tom není pochyb a to víme všichni. Slova dokáží ublížit.. ale také potěšit a uzdravit. Záleží jaké vibrace si sebou nesou a s jakými úmysly jsou předávána. Dobrými nebo špatnými. Slova tedy berme,jako energii,která má sílu a dle vibrací se pak i projevuje. Ve Vesmíru platí pravidlo,že pouze v Jednotě je síla a ta je nepřekonatelná.Jedinec,nic nezmůže,pouze se staví do pozice "ztraceného" Hvězda pokud by byla ve Vesmíru sama,si nese stejný úděl,je ničím, a tak je to se vším. Stejné je to s našim slovem,samotné písmenko nezmůže nic, můžeme ho vyslovovat ale vůbec nic se nestane,neublíží, nepotěší, nepředá žádnou informaci. Pokud ale dáme více písmen dohromady a utvoříme společenství,ať už slov nebo vět, či textů ze kterých vytvoříme knihy,články,začne mít toto společenství písmen ohromnou sílu,která na nás působí a dokáže změnit náš pohled na svět ve kterém žijeme. Skládáním písmen dohromady vytváříme ohromnou sílu, která dokáže uzdravit a nebo ublížit.Proto slova a věty si zaslouží naši plnou pozornost a není dobré je podceňovat. Každý člověk,by svá slova měl vážit, než je vysloví či napíše a předá dál. Stačí poslouchat,či číst,jak lidi se slovy zacházejí, jak se titulují,uráží.. prostě jak si cení druhých. A u slov " lží" buďme obzvláště obezřetní protože jsou zaobalena do pozlátka,do "sladkých slov" ale uvnitř je vnesena "nízká vibrace" a je předána k těm kteří jí přijali.Přijímejme jen ty slova která jsou vysokovibrační. Čím více používáme hlasitých projevů,tím více se vzdalujeme svému srdci a tím si uzavíráme cestu k vnitřní svobodě. Člověk, který používá mnoho slov je lapen do sítí myšlenek,které se stávají emočními manipulátory k ovládání mysli druhých.Nejen,že tím ubližuje ale především sebe samého odpojuje od svého nitra,svého vyššího Já,svého srdce - své duše. Slova také dokáží být ten nejsilnější lék,pokud je tělo nebo duše nemocná a bez správné energie.Když dokážeme použít slova naplněná tou nejsilnější boží láskou,stavíme tím vyšší zákon nad tím nižším a tělo i duše pomáhá uzdravit. Avšak použijeme-li slova naplněné temnotou nenávisti a hněvu,energie v člověku se zablokují a dostaví se nemoc.Nezapomínejme,že slova jsou božím darem, jsou výjimečností ,která nás odlišuje od zvířat. Je to dar moci druhému člověku říci své pocity, zvíře tento dar nemá a proto trpí mnohem více, místo řeči má pohled očí a ten člověk kolikrát přehlíží. Slova nám byla darována, abychom mohli dokonale využít i všechny formy tvůrčích schopností,proto to musíme využívat a nikoliv zneužívat. Síla slov se zneužívá v magii a lidé, kteří neumí a neví, co, se za magií skrývá, nadělají mnoho škody, která je někdy nevratná.Kolik lidí si ještě dnes pohrává s rituály,zasvěceními a jinými obřady,aniž by věděli, s čím mají co dočinění. A to je pak problém, protože ve slovech takového nevědomého člověka se vše mění v astrální magii, propojenou s temnými silami a to je opravdu problém,ať už se jedná o zasvěcení včetně reiky, spojování s různými astrálními entitami, které se vydávají za různé světelné bytosti,Anděly,Ježíše,Boha atd.Tady je namístě velká obezřetnost.Lidé ještě neumí správně pracovat se svými energiemi,dokazují si schopnosti a otevírají cestu astrálním negativním entitám.Každý, kdo se nechá takto neznalým člověkem zasvětit,nebo zatáhnout do jiných rituálů je automaticky na tyto entity napojen,který nejprve jako džin plní všechny touhy a přání, ale později se člověk stává závislým a začne splácet energeticky dluh.Je vyčerpaný,nic se nedaří a jeho duše bloudí a nezná cestu ven. Za tím vším však stojí slova,která negativní entita našeptává těmto napojeným,nevědomým lidem. Málo je těch,kteří pracují na vyšší úrovni a jejich zasvěcení je požehnáním se schopnostmi napojením se na svůj vnitřní zdroj Světla. Naslouchejte si, naslouchejte co říkáte,jaká slova používáte a nezapomínejte,že když předáváte ta "nízkovibrační"nejdou už vzít zpět. Vždy mějte na paměti, že slovo není jen nějaký zvuk,či písemné vyjádření ale je to ohromná energetická síla která když se nesprávně projeví oslabuje aurické pole člověka a vysává mu energii. Proto za žádných okolností nedovolte sobě stát se nízkou energií,neboť pak nezažehnete své vnitřní Světlo,které vás chrání před temnými energiemi,entitami z nízkých astrálních světů. Přátelé vnášejte do slov jen energie vyšších vibrací a s nejčistšími úmysly. Naše matička Země tento projev lásky pocítí a uzdraví se. S láskou a vděčností Pleja..

TZOLKIN 25.11.2013 5 CAUAC - galaktický portál – kin 239

25. listopadu 2013 v 9:53 Mayský Kalendář na každý den

Cauac - Bouře - Síla Obnovy

Kdybyste dostali včasné varování o vašich případných zdravotních problémech, jak byste jednali? A kdybyste mohli předcházet vašim zdravotním problémům, udělali byste, co je nutné? Pokud vaše odpověď zní v obou případech ano, pak to udělejte právě dnes! Cauac je velmi příznivý den pro zdraví, léčení a celkovou pohodu; s připojením PÁTĚHO Tonu - vynořujícím se ještě před působením jejich společných energií, vám dává na začátku náskok, abyste chránili své zdraví - jednu z nejvíce opomíjených oblastí života. Neodkládejte to. Bez ohledu na to, jak velké jsou vaše pocity, vezměte dnes na sebe tento závazek a obnovujte ho každý den 5 CAUAC.

Galaktický portál MODRÁ BOUŘE 5 - ukazuje bez stínu pochybností v jakém směru se pohybují stopy vašeho osudu. Osvobozený zde bude impuls samo obnovy, kterou můžete jasně pocítit na fyzické úrovni a co více - tento impuls je schopen (na úrovni nemoci) zahájit proces duchovního uzdravení.

DNES JE DOBRÝ DEN PODÍVAT SE NA ŽIVOTNÍ LEKCE, JAKO NA POŽEHNÁNÍ A NA NEPŘÁTELE, JAKO NA ANDĚLY

ESENCE CAUAC, TO JE POCIT BEZPEČÍ, JEDNOTY A MÍRU V ČASE, KDY ZUŘÍ BOUŘE VE VNĚJŠÍM SVĚTE

Udělejte dnes mnoho změn a uvolněte se od iluzí. Nesuďte svoji cestu, ani cestu druhých. Nevytýkejte nedostatky a nedávejte zázračné rady do budoucnosti. Neexistuje bezvýchodná situace - je třeba chtít, věřit a důvěřovat.

Udržujte odstup od každé otázky. Nesuďte lidi, události či osobní zkušenosti. Získejte přístup k esenciální podstatě vašeho JÁ a požádejte ho, aby vás bezpečně provedlo všemi těžkostmi a pomohlo vyléčit všechny negativní emoce spojené s procesem růstu. Předejte kormidlo v procesu TRANSFORMACE vašemu Vyššímu JÁ. Oddělte se od všeho, co vás udržuje v iluzi oddělenosti od pravého Bytí.


Dny BOUŘE se mohou projevit úzkostí a neklidem. Síla jejich dopadu může vyvolat výrazné změny ve vašem životě. Jako vždy, tak i v tomto případě je jediným účelem CAUAC velká přestavba. Abychom přivítali NOVÉ, je třeba nejprve odsunout z cesty ZASTARALÉ. Čím více STARÉHO je třeba odstranit, tím silnější bude impuls CAUAC. Způsoby řešení mohou být nepříjemné, ale nesmíte se nechat unést emocemi - nenegujte změny.

Pokud se vaše Vědomí dostalo na vyšší úroveň, pokud se nadále odmítáte držet starých věcí, síla BOUŘE vám přinese geniální řešení. Bezbolestně odstraní z vašeho života nepotřebné věci a místo STARÉHO okamžitě přinese NOVÉ, zejména pokud je to nezbytné pro váš osobní rozvoj.
Pokud nemáte sílu, abyste změnili v životě to, co by mělo být změněno, věnujte zvláštní pozornost Dnu BOUŘE. Zašle vám sílu a dodá odvahu udělat první krok. Uvědomte si, že každá stagnace v životě pochází z nedostatku životní Energie. Dejte šanci Obru CAUAC, aby rozbil všechny překážky a převedl vás do širokých klidných vod.

5. TÓN SMĚRU - SÍLA VEDENÍ

Jen lidská dlaň může otevřít brány do vnitřního Středu. Přehoupněte se přes hvězdná vrata, vzneste se vysoko a pronikněte do svého SRDCE. Otevřete zevnitř dveře vedoucí do STŘEDU, abyste po navrácení na Zem mohli překročit jeho práh. Pronikněte do vašeho Kristova Srdce. Co tam nacházíte? Vidíte NOVÝ POČÁTEK? Jaké jsou vaše záměry a jaké plány má vaše srdce? Jak vypadají vaše osobní vize z pozice vašeho Středu? Využijte jeho moudrost a vstupte na cestu vedoucí k pravdě - k poznání vaší Hvězdné Podstaty. Vyšší pravda je k nalezení na Zemi. Díky přijetí vašeho lidství a pozemského Bytí, najdete smysl i moudrost NOVÉHO Vyššího Bytí.Vraťte se do Středu a vneste více Světla do vašeho fyzického těla. Odkryjte světelnou stezku vycházející z vašeho Srdce. Pokud přestanete přemýšlet kým jste, nebo kým byste mohli být, stanete se pravdivým JÁ. Zůstaňte tichý a skromný. Nezabývejte se tím, co říkají ostatní.

VY JSTE STŘEDEM VAŠEHO VLASTNÍHO VESMÍRU !
VY JSTE MISTREM SJEDNOCENÍ VAŠEHO STŘEDU !

Tón PÁTÝ je autoritou Vlny - z této pozice vychází nejvážnější impulsy a obsah. PĚTKA symbolizuje CENTRUM KRISTA - spojující pořádek duchovní s pozemským řádem. Shromažďují se zde všechny síly, které budou potřeba k realizaci programu předznamenaného v dalším období. PĚTKA reprezentuje harmonický pořádek ve světě fyzické hmoty. PÁTÉ pozici připadá výjimečná role, - díky ní se stane možné uskutečnění aspektů vzorce příčin. Tón PÁTÝ představuje nástroj potřebný k plnění úkolů. I když se v tento den nejedná o žádné dramatické události, sílu PĚTKY mohou výrazně pocítit přecitlivělí lidé.

Copyright © Výklad lze v nezkrácené a neupravené podobě šířit nekomerčním způsobem pouze s tímto aktivním odkazem na tyto stránky a uvedenými zdroji, včetně celé této poznámky.

Anastasia - úžasná žena ze sibiřské tajgy

25. listopadu 2013 v 8:00 Oblíbené knihy

Anastasia - úžasná žena ze sibiřské tajgy


Až do včerejšího dopoledne jsem netušila, že někdo jako Anastasia, existuje. Nechápu, jak mi tolik let mohlo unikat vědomí, že ruský autor Vladimir Megre sepsal 10 úžasných knih, které budou hýbat doslova celým světem....



Vím, že vše se děje v pravý čas. První kniha o Anastásii přišla, když jsem ji nejvíc potřebovala a mohla jí věnovat patřičný zájem. Už roky se mi nestalo, že by mě nějaká kniha takovým způsobem vtáhla do svého děje.

V knize se vypráví o neskutečné ženě, která má schopnost uzdravovat duši a tělo člověka.
Vladimír Nikolajevič Megre se narodil třiadvacátého července roku 1950. Předtím nikdy nepublikoval. Je proslulým podnikatelem, prezidentem Meziregionální asociace podnikatelů Sibiře. V roce 1994 až 95 organizoval na své náklady dvě velké obchodní expedice na lodích po řece Ob trasou Novosibirsk - Salechard - Novosibirsk. O jeho první expedici "Kupecká karavana" se hodně psalo v novinách na Sibiři, v Chantymansijském a Jamaloněněckém národnostním okruhu.
Po dlouhou dobu bylo pro přátele a příbuzné záhadou, co donutilo podnikatele s desetiletou praxí utratit
shromážděný kapitál k tomu zastavit majetek na přípravu expedicí, které nejenže neměly žádný zisk, ale ani se nevyplatily.

V této knize se otevírá tajemství intuitivního hledání. On přivezl z expedice to, co nelze ocenit v peněžním ekvivalentu. V řadě centrálních novin zveřejnil senzační materiály, které měly velké čtenářské ohlasy a komentáře vědců. Sám autor sdělil následující: "Nejsem spisovatel, nemám literární zkušenosti a omlouvám
se čtenářům za styl mého psaní. Tato kniha nepatří do řady publicistiky, fantastiky nebo dobrodružné literatury, nehledě na neobvyklost a neskutečnost toho, co se stalo. Její žánr se mi nepodařilo určit."

Existuji pro ty, pro které existuji. (ANASTASIA).

Kniha, o které tu teď mluvím, se jmenuje Zvonící cedry Ruska (všechny jeho knihy si můžete také stáhnout z ulozto.cz v elektronické podobě. Knihy jsou digitalizovány a zpřístupněny VŠEM zájemcům pro jejich duchovní růst a pozvedání vibrací cele Země... (včetně slabozrakým a jsou jim poskytnuty audiovýstupy v mp3).
Digitizér si nenárokuje odměny a doufá že tímto přispěje k plnění poslání těchto knih, k čemuž jsou původně tvůrci - i Stvořitelem určeny.

Úryvek z knihy Zvonící cedry Ruska:
**********
ZVONÍCÍ CEDR.
Na jaře roku 1994 jsem si najal tři říční lodě, na kterých jsme podnikli čtyřměsíční
expedici po sibiřské řece Ob od Novosibirska k Salechardu a zpátky. Cílem expedice
bylo navazování ekonomických kontaktů s regiony Dálného severu.
Expedice se jmenovala "Kupecká karavana". Největší ze třech lodí byla osobní loď
"Patric Lumumba". (V Západosibiřské paroplavbě pojmenovávají lodě velmi
zajímavým způsobem: "Marija Uljanova", "Patric Lumumba", "Michail Kalinin", jako
by jiné historické osobnosti na Sibiři neexistovaly). Na ní bylo umístěno ředitelství
expedice, výstava podnikatelů Sibiře a obchod.
Expedice měla za úkol p rojet 3 ,5 t isíce k ilometrů n a sever, navštívit jak docela
velká města jako Tomsk, Nižněvartovsk, Surgut, Chanty-Mansijsk, Salechard, tak
i malá, kam se lze dostat s nákladem jen v krátké době plavby.
Přes den se lodě zastavovaly u obydlených míst. My jsme obchodovali a jednali
o navazování stálých ekonomických kontaktů. Pohybovali jsme se obvykle v noci.
Pokud nám nedovolily meteorologické podmínky, za špatného počasí jsme
přistávali u menších osad a zahajovali večírky pro místní mládež. Takovéto akce
tam b yly velmi zřídka. Kluby a Domy kultury tam byly v poslední době zchátralé.
Žádné kulturní akce se tam neuskutečňovaly.
Stávalo se, že jsme po dobu několika dnů nezahlédli žádné obydlené místo. Jenom
tajga a jediná dopravní tepna na hodně kilometrů - řeka. Tenkrát jsem ještě
nevěděl, že na j ednom z těchto kilometrů na mě čeká setkání, které změní celý
můj život.
Jednou jsem nařídil přistát se štábní lodí u malinkaté vesničky, která měla několik
chaloupek a byla vzdálená na desítky kilometrů od velkých měst. Naplánoval jsem
tříhodinovou zastávku, aby se posádka mohla projít a místní obyvatelé u nás mohli
nakoupit zboží a potraviny a my u nich laciné plody z divoké přírody a ryby. Během
zastávky se na mě jako na vedoucího výpravy obrátili s velmi podivnou prosbou
dva místní staříci. Jeden starší, druhý trochu mladší. Starší po celou dobu mlčel.
Mluvil ten mladší. Přemlouval mě, abych j im d al k dispozici asi padesát lidí
(posádka lodi jich měla c elkem jenom 65), které c htěli p rovést t ajgou zhruba 25
kilometrů od místa zakotvení lodi proto, aby uřízli, jak se vyjádřili staříci, Zvonící
cedr. Předpokládalo se rozřezat cedr, jehož výška podle jejich slov dosahovala
čtyřiceti metrů, na kousky, které se dají odnést na loď v rukou. Bylo nezbytné
sebrat všechno. Staříci navrhovali rozřezat každou část na menší kousky. Jeden
si nechat pro sebe, zbytek rozdat svým blízkým, známým, zkrátka všem těm, kdo
si je bude přát dostat jako dar. Stařík říkal, že tento cedr je zvláštní. Jeho kousek
se musí nosit na krku. Přičemž se má navlékat stojíce bosýma nohama na trávě
a dlaní levé ruky jej tisknout k obnažené hrudi. Za minutu se pocítí příjemné teplo,
pak po těle proběhne lehké chvění. Čas od času, podle přání je potřeba brousit
konečky prstů tu část kousku cedru, která nemá styk s tělem, přičemž palci rukou
držet za opačnou stranu. Již za tři měsíce člověk vlastnící kousek Zvonícího cedru
pocítí mnohem lepší náladu, vyléčí se z hodně nemocí.
"Z AIDS také ?" zeptal j sem s e a trochu jim vysvětlil, co jsem znal o této nemoci
z novin.
On s jistotou odpověděl:
"Z každé nemoci !"
Ale to, podle jeho mínění, bylo lehkým úkolem. Důležitější je to, že člověk vlastnící
tento kousek se stane lepším, úspěšnějším a talentovanějším.
O léčivých účincích cedru jsem trochu věděl, ale aby měl vliv na city, schopnosti -
to mi tenkrát připadalo zcela nepravděpodobné. Začal jsem vysvětlovat staříkům,
že ve "Velké zemi", aby se ženy zalíbily, nosí výrobky ze zlata a stříbra.
"Nosí, protože nevědí," následovala odpověď. "Zlato je prach ve srovnání s jedním
kouskem tohoto cedru." Se ctí k jejich l étům, n echtěl j sem d iskutovat, a proto
jsem řekl:
"Možná... Pokud velký umělec přiloží k tomu svou ruku a vytvoří něco krásného."
Na toto stařík odpověděl:
"Je to možné, ale je lepší brousit svými prsty, kdy to bude chtít duše, tehdy cedr
i navenek bude krásný."
Přitom stařík uspěchaně rozepnul obnošenou bundu a košili a ukázal to, co měl
na prsou.
Uviděl jsem vypouklý kruh nebo ovál. Jeho barvy - fialová, malinová, rezavá -
skládaly nesrozumitelnou kresbu, léta dřeva vypadala jako potůčky. Nejsem znalec
výtvarného u mění, j en j sem b yl v různých obrazárnách. Žádné velké emoce
ve mně světové klenoty nevzbudily, ale to, co jsem uviděl na prsou staříka,
vzbudilo ve mně víc citu a emocí než návštěva Tretjakovské galerie. Zeptal jsem
se:
"Jak dlouho jste brousil svůj kousíček cedru ?"
"Devadesát tři let," odpověděl stařík.
"A kolik je vám ?"
"Sto devatenáct."
Tenkrát jsem neuvěřil jeho odpovědi. Vypadal asi na sedmdesát pět. Stařík buď
nevycítil mé pochybnosti, nebo se jich nevšiml, ale s trochou chvění mě začal
přesvědčovat o tom, že i u jiných bude cedr krásný již za tři roky, stále hezčí
a hezčí, zvláště u žen. Z těla vlastníka bude vycházet blahovonné aroma, které
se nedá srovnat s vůní stvořenou člověkem. Od staříků skutečně vycházela velmi
příjemná vůně. Vycítil jsem ji nehledě na to, že kouřím a zřejmě jako každý kuřák
mám otupělý čich. Všiml jsem si v jeho řeči výrazů, myšlenek a závěrů netypických
pro obyvatele vzdáleného a hlubokého Severu. Některé si pamatuji i teď, dokonce
s intonací. Stařík vyprávěl:
"Bůh stvořil cedr jako shromažďovač energie kosmu. Z člověka ve stavu
zamilovanosti vychází záření. Za zlomek vteřiny, odražené od planet, co stojí nad
ním, se opět v rací k Zemi a dává život všemu živému. Slunce - jedna z planet,
která odráží neúplné spektrum této záře.
Do kosmu odchází od člověka jen světlé záření i z kosmu na Zem se také vrací jen
blahodárné záření. Člověk ve stavu zloby vydává temné záření, které se nemůže
zvednout nahoru, a proto odchází do hloubky Země. Odražené od hlubin se vrací
na povrch ve formě zemětřesení, vulkánu a válek. Vyšší formou odraženého
černého záření je bezprostřední vliv na člověka, zesílení zlobných citů v něm. Cedr
žije p ět s et p adesát let. M ilióny s vých jehlic v e dne a v noci zachycuje
a shromažďuje v sobě světlou energii, celé její spektrum. Za dobu života cedru nad
ním přecházejí všechna tělesa, odrážející tuto světlou energii. Dokonce
v malinkatém kousku cedru je víc blahodárné energie než ve všech lidskýma
rukama stvořených energetických zařízení na Zemi dohromady. Cedr přijímá
vycházející energii od člověka přes kosmos, chrání ji a vrací, když ona chybí
v kosmu, tudíž - v člověku, ve všem, co žije a roste na Zemi. Velmi zřídka se lze
setkat s cedry, které shromažďují, ale nevrací shromážděnou energii. Za pět set let
svého života začínají zvonit. Tak oni jakoby říkají, podávají signál, aby byly
odříznuty a nashromážděná energie využitá na Zemi. Takový cedr zvoní tři roky,
pokud se ho nedotkne živý člověk. Za tři roky, když ztratí možnost vracet
shromážděnou energii přes kosmos bezprostředně člověku, pak ji ztrácí. Tehdy
ji cedr začíná spalovat - sám v sobě.
Mučivý proces spalování - umírání trvá dvacet sedm let. Nedávno jsme objevili
takový cedr. Zjistili jsme, že zvoní už dva roky, zůstal jenom jeden. Je potřeba
ho uříznout a rozdat hodně lidem."
Stařík mluvil dlouho, jeho hlas zněl jednou s vyrovnanou jistotou, podruhé
s velkým chvěním. Při chvění začínal rychle, jako by hrál na nástroj, brousit konci
prstů svůj kousíček cedru.
Venku b yla z ima, z řeky vál v ítr, a le j eho obnošená b unda a košile zůstávaly
rozepnuté.
S lodí na břeh sestoupila spolupracovnice Lidia Petrovna. Řekla, že na l odi j sou
všichni připravení k odplutí a čekají na ukončení rozhovoru. Já jsem se rozloučil
se staříky a odešel na palubu. Splnit jejich prosbu jsem nemohl: zdržení lodí na tři
dny by se stalo velkou ztrátou. Všechno, co jsem uslyšel, připadalo mi tenkrát jako
pověra, anebo jedna z místních legend.
Příští den jsem na krátké poradě uviděl, že Lidia Petrovna žmoulá na prsou kousek
cedru. Pak mi vyprávěla, že potom, co jsem odešel na loď, ona se trochu zdržela.
Viděla, jak stařík, který mluvil se mnou, když jsem odcházel, bezmocně hleděl
jednou na mne, jednou na svého staršího přítele a znepokojeně promlouval:
"Jak je to možné... Vůbec neumím mluvit jejich jazykem... Nepodařilo
se přesvědčit. Nepodařilo ! Nevyšlo to ! Nic nevyšlo."
Starší mu odpověděl:
"Byl jsi nepřesvědčivý, synu. Neuvědomili si to."
"Když už jsem stoupala po lodním žebříku," pokračovala mezitím Lidia Petrovna,
"stařík, který mluvil s tebou, najednou přiběhl ke mně, chytil mne za ruku,
poodvedl z můstku na trávník, vytáhl z kapsy provázek, na kterém byl tenhle
kousek cedrového stromu, nasadil mi ho na krk a přitlačil mou a svou dlaní k hrudi.
Pocítila jsem dokonce chvění v celém těle. Když jsem odcházela, pravil: "Šťastnou
cestu. Hodně štěstí. Čekáme na vás příští rok. Všechno nejlepší, budeme čekat.
Šťastnou cestu."
Když loď odplula, mávl rukou, pak najednou sedl na trávu. Podívala jsem se na
ně dalekohledem. Stařík seděl na trávě a trhal rameny... Ten starší se naklonil
a hladil jeho hlavu."
**********

Pro ty duše, které spějí k novému, ztratí utrpení význam.

25. listopadu 2013 v 6:00 Myšlenka Nového dne


V Novém věku není třeba utrpení. Pro ty duše, které spějí k novému, ztratí utrpení význam. Jestliže stále cítíš, že utrpení je nutné, nejsi součástí nového, ale ještě stále setrváváš ve starém. Tam k sobě budeš neustále přitahovat utrpení, dokud ze své vlastní vůle nepokročíš kupředu a nepochopíš, že už není dál nutné. Soustřeď se na zázraky a radosti nového života a přijímej jen to nejlepší, což je tvé skutečné dědictví. Nebuď jako pštros, který se obává postavit se životu tváří v tvář. Snaž se vidět pravou skutečnost onoho skvělého života a pomáhej takový život přivodit. Čím zřetelněji jej uvidíš, tím rychleji přijde. Přijmi vizi nového nebe a nové Země a podrž ji natrvalo ve svém vědomí, protože nejde o nedosažitelný sen. Je to skutečnost, a ty jsi její součástí.


Nádherná zelená

24. listopadu 2013 v 22:48 Oblíbená videa
Úžasná záležitost, která se zejména nyní stává velmi aktuální. Je zcela zjevné, proč byly filmařce házeny klacky pod nohy a proč byla cesta filmu k divákovi velmi těžká. Film totiž obsahuje hlubokou pravdu a nastavuje nám všem nemilosrdné zrcadlo, které se hlavně momentálně nehodí MOCnářům, kteří chtějí ovládat svět a své tupé nevědomé stádečko . Ano , žijeme zde na Zemi zcela "odpojeni" od samotné podstaty, žijeme pouze hmotnými statky, ničíme tu krásnou modrou, zelenou a živou Zemi, žijeme minulostí a budoucností ve stresu a negaci a míjíme zcela přítomný okamžik, jedině ve kterém můžeme vidět tu krásu kolem sebe a tvořit umění a lásku . Naštěstí přichází doba, o které se ve filmu mluvilo, kdy lidé se stanou vědomými, ne-MOCNÍ odejdou z tohoto světa a opět začnou, Ti co budou pokračovat, žít v souladu s vesmírnými zákony. To je jediná cesta ke štěstí a přežití lidského druhu. Ten, kdo si to neuvědomuje, koho tento film neosloví, ten by se měl nad sebou opravdu zamyslet.


Radikálne sme sa odklonili od prirodzenosti – vychovávajte deti ináč!

24. listopadu 2013 v 14:23 Děti Nové doby


Naomi Aldort

Rozšírený rozhovor s Naomi Aldortovou (* 1949), ktorá sa narodila v Izraeli, keď mala dvadsaťštyri rokov, odišla do Spojených štátov. Študovala hru na klavír a spev a pôsobila ako učiteľka hudby. Postupne sa ako samouk začala vzdelávať v oblasti detskej psychológie. V roku 2006 vyšla jej kniha "Raising our Children, Raising Ourselves", ktorá bola postupne preložená do trinástich svetových jazykov, do češtiny pod názvom "Vychováváme děti a rosteme s nimi". Dnes Naomi patrí k hlavným osobnostiam hnutia kontaktného rodičovstva. Píše články, vystupuje na konferenciách, radí rodičom na celom svete prostredníctvom telefónu, internetu i osobne a pripravuje niekoľko ďalších kníh. Naomi je vydatá a má troch synov, dnes vo veku 27, 23 a 19 rokov.

Ako by ste charakterizovali spoločnosť, v ktorej žijeme?

Žijeme v spoločnosti, ktorá podceňuje deti a nepovažuje ich za rovnoprávne. Pozeráme sa na deti ako na niečo defektné, ako na niečo, čo musíme "opraviť" a vycvičiť. Domnievame sa, že by z nich nevyrástlo nič dobré, ak by sme ich neovládali. Zároveň naša západná kultúra deti ukrýva. Pod pojmom oslobodenie žien vnímame fakt, že sú rovnaké ako muži, namiesto toho, aby boli samy sebou - ženami a matkami. Ženy chodia do práce a robia všetko preto, aby nikto nevedel, že majú dieťa. Jedine vtedy ich spoločnosť berie ako rovnocenné s mužmi. Keby s nimi bolo v práci dieťa, rušilo by ich, nemohli by pracovať s rovnakou intenzitou ako muži a neboli by považované za rovnocenné. Ak sa pýtate, v akej spoločnosti žijeme, tak sa pozrite na ulicu: sme spoločnosťou dospelých. Deti nie sú jej súčasťou, sú odložené v inštitúciách. Pokiaľ s nimi matka zostáva, nemôže zároveň chodiť do práce, nemôže si ich tam vziať, je neviditeľnou matkou. Musí dieťa odložiť do náhradnej starostlivosti a ísť do práce bez neho, aby neovplyvňovalo jej prácu. Bola by som veľmi rada, keby sa to zmenilo. Sama sa snažím pracovať na tom, aby sa naše deti stali súčasťou nášho života a aby vznikla skutočná rovnocennosť medzi mužmi a ženami a medzi dospelými a deťmi.

Môžete popísať hlavné princípy rodičovstva, ktoré ľuďom predstavujete?

Všetci rodičia milujú svoje deti a chcú, aby prospievali, zodpovedne konali a aby sa postupne vyvinuli na plnohodnotných členov našej spoločnosti. Väčšina z nás sa domnieva, že to nie je možné bez toho, aby sme ich ovládali. Vďaka našej výchove sa potom deti skutočne správajú dobre, nie však zo svojej vlastnej slobodnej vôle, ale preto, že sa nás boja alebo sa nám chcú zavďačiť a získať si našu lásku. Moja kniha, články a rady rodičom hovoria o tom, ako vychovať deti, ktoré sa správajú "správne" zo svojej vlastnej slobodnej vôle. Je to možné docieliť, ak dôsledne napĺňame päť základných emocionálnych potrieb dieťaťa. Sú nimi:láska, možnosť sebavyjadrenia, nezávislosť a moc nad samým sebou, emocionálna bezpečnosť a sebavedomie. Učím, ako deti vychovávať bez toho, aby sme ich ovládali, ako ich rešpektovať, dôverovať ich smerovaniu a napĺňať ich potreby. Jedna z hlavných chýb vo výklade môjho učenia je, že ide o úplnú benevolenciu. Mnoho rodičov se mylne domnieva, že dôverovať dieťaťu a rešpektovať ho znamená, že si dieťa môže robiť, čo chce. Neodporúčam, aby rodičia ovládali deti, ale ani aby deti ovládali rodičov.

Hovoríte o tom, že svojím učením šírite vo svete mier…

Mier sa začína doma. Začína sa v každom z nás. Ak som v mieri so svojím dieťaťom a ono potom dokáže byť v mieri so samým sebou, existuje na svete ďalšia ľudská bytosť, ktorá prináša mier. Svet vytvárajú naše myšlienky. Keď vojdeme do detskej izby a deti sa práve bijú, podľa toho, čo v danej situácii urobíme, naučíme ich vojne alebo mieru. Typický spôsob, ako učíme vojne, vyzerá takto: dve deti sa bijú a my prichádzame a snažíme sa nájsť spravodlivosť. Pridávame sa na stranu jedného dieťaťa a začíname bojovať. Tým sa však boj stáva nerovným a o to horším. Správame sa, ako by do izby vstúpilo tretie dieťa. Rodičov vždy nabádam, aby namiesto toho obe deti plnohodnotne vypočuli a pomohli im k mierovému riešeniu problému. Rovnako dôležité je, aby sme my sami žili s dieťaťom v mieri. Ak napríklad dieťa nechce ísť spať, môžeme buď začať "vojnu": "Kedy už konečne zaspíš, aby som mala čas sama pre seba?" alebo sa môžeme prosto zmieriť s tým, že práve teraz nezaspí a strávime spolu krásny čas, budeme si čítať alebo behať po dome, blázniť sa a užívať si to. Užívať si to, čo je. Mať radi skutočnosť. A to je skutočný mier, keď plávame s riekou, keď sme v mieri s realitou. Súvisí to s jednou metaforou, ktorú používam: Vaše dieťa je ako dážď. V momente, keď si uvedomíte, že vaše dieťa je jednoducho niečo ako prírodný živel, nie niečo, čo môžete zmeniť, potom naň reagujete, namiesto toho, aby ste sa ho snažili manipulovať. Dážď a vietor sa tiež nesnažíte manipulovať. Skrátka si zoberiete dáždnik alebo sa schováte pod strechu. A s dieťaťom je to rovnaké. Keď vidíte, čo robí - to samo osebe napovedá, čo dieťa potrebuje -, skrátka na to reagujte.

V čom je podľa vás západný spôsob výchovy "protiprírodný"?

Pre bábätko je prirodzené, že chce spať so svojou mamičkou, že chce byť po celý čas na jej tele, že potrebuje, aby na jeho potreby reagovala. My ideme proti prírode tým, že bábätko dávame do postieľky, pokúšame sa ho dať spať do inej miestnosti, keď ho nedojčíme toľko, koľko chce a ako dlho chce, keď ho nevezmeme do náručia vo chvíli, keď to potrebuje. Keď deti, ktoré potrebujú byť s rodičmi, dávame do škôlky a do školy, do neprirodzenej skupiny detí rovnakého veku ovládanej jedným dospelým, ktorý im hovorí, čo a ako sa majú učiť. Školy v skutočnosti vytvárajú prostredie, kde je pre deti naozaj veľmi ťažké učiť sa tak, ako to príroda zamýšľala. Pôrody v našej spoločnosti idú tiež proti prírode: lekári ženám do pôrodu zasahujú, položia ich v pôrodnej miestnosti na chrbát, odoberajú im moc nad vlastným telom. Mnoho žien si preto v dnešnej dobe zvolí pôrod doma, kde môžu mať moc samy nad sebou a nemusia poslúchať lekára. V USA vidíme veľký nárast domácich pôrodov, pôrodov v pôrodných domoch, s pôrodnými asistentkami, ktoré ženy sprevádzajú a podporujú ich v dôvere k vlastnému telu a umožňujú im tak porodiť svoje deti prirodzene a v prirodzenom prostredí.

Čo naopak považujete zo západnej kultúry za dobré?

Nerada nazývam čokoľvek dobrým alebo zlým. Domnievam sa, že naša kultúra obsahuje mnoho úžasných vecí. I v oblasti rodičovstva sa neustále zlepšujeme, zdá sa mi, že sa stávame pokojnejšími a starostlivejšími ľuďmi. Mnoho hrozných vecí, spôsobov, akými ľudia predtým bežne ubližovali iným ľuďom, už dnes nie je možných. Naša kultúra napríklad vyvinula slušné správanie, obliekanie, umenie, hudbu (dvaja z mojich troch synov sú hudobníci), technológiu, poéziu, literatúru. Toto všetko považujem za veľmi cenné a hodnotné. V oblasti rodičovstva sme vytvorili nukleárnu rodinu, čo rodičom výchovu detí v mnohom sťažuje, ale jej výsledkom sú ľudia s úžasnými schopnosťami, s vynikajúco rozvinutou kapacitou mozgu, ako boli napríklad Mozart, Einstein alebo Bach. Tým, že sa naša kultúra presunula ďalej od lovu a zberu, že sa usadila a vyvinula rôzne technológie, získali sme čas na sebarozvoj. Na to, aby sme si zabezpečili základné existenčné potreby, už nepotrebujeme všetok náš čas a sily, môžeme preto vytvárať nové hodnoty.

Aká bola vaša cesta k modelu výchovy, ktorý funguje?

Vyrastala som v Izraeli, ale už ako dvadsaťštyriročná som odtiaľ odišla do Ameriky, pretože som chcela žiť v pokoji a mieri. Vždy ma priťahovali deti a ich svet, prvou veľkou inšpiráciou bola pre mňa kniha D. S. Neilla Summerhill, ktorá hovorí o rovnomennej prvej demokratickej škole v Anglicku a jej radikálnom prístupe k výchove detí. Vyštudovala som hudbu a stala sa učiteľkou klavíra. Čoskoro som sa však od rodičov detí, ktoré som učila, dozvedela, že moje hodiny blahodarne pôsobia na psychiku ich detí, že mám akúsi intuitívnu schopnosť porozumieť im a pomôcť. Jedna mamička ma dokonca požiadala o platenú sériu stretnutí s jej dcérou, a to napriek tomu, že som nemala v oblasti psychológie žiadne vzdelanie. Ona mi však tvrdila, že po niekoľkých hodinách so mnou sa psychické problémy jej dcéry zlepšili výraznejšie, než po siedmich rokoch psychoterapie. Nakoniec som s jej ponukou súhlasila, dostavili sa výsledky a boli trvalé. Tak som sa v oblasti rodičovstva začala vzdelávať, študovala som konvenčné i alternatívne prístupy, svoje vlastné myslenie, psychológiu, filozofiu, stretávala duchovných učiteľov a zamerala sa aj na antropológiu, aby som vedela, ako fungovala výchova detí v kmeňoch. Teória spojená s praxou v mojej vlastnej rodine u mňa vyústila do aktívneho písania. Môj prvý článok vyšiel v roku 1994 v časopise Mothering pod názvom Uhnite deťom z cesty. Nasledovalo niekoľko verejných prednášok, ľudia mi začali častejšie telefonovať s prosbou o radu. Niektoré mamičky mi telefonovali tak často, až samy navrhli, že mi budú za moje poradenstvo platiť. A tak mi k písaniu pribudli konzultácie. Najskôr iba sporadicky, pretože moje deti boli ešte malé a ja som chcela väčšinu svojho času venovať im. Knihu, založenú na skúsenostiach z konzultácií, sa mi preto podarilo vydať, až keď boli o trochu staršie. Teraz sú už všetci moji synovia na univerzitách a ja pracujem na niekoľkých ďalších knihách.

Svojich synov ste učili doma. Prečo?

Užijem si odpoveď na to prečo. Keď robíte všetko tak, ako káže prirodzenosť, porodíte dieťa prirodzeným spôsobom, bábätko držíte v náručí, vnímate to úžasné prepojenie, cítite, že ste nikdy nikoho tak veľmi nemilovali a pochopíte, aká silná, ohromná a mocná je materská láska, vtedy sa stane, že vo chvíli, keď vaše dieťa dorastie do "škôlkárskeho" veku, jednoducho ho tam nedokážete poslať. Nedokážete skrátka svoje trojročné alebo napríklad päťročné dieťa zobrať a povedať mu: "Tak, teraz budeš tu, každý deň niekoľko hodín, s týmito deťmi a dospelými, ktorí budú mať na tvoj život úplne zásadný vplyv, ja ich vôbec nepoznám a netuším, ako sa k tebe budú správať." Nedokážete byť každý deň na mnoho hodín oddelená od svojho dieťaťa. Ak nasledujete prirodzenosť vašich detí, začnete vnímať celý nápad týkajúci sa školy a škôlky ako úplne absurdný. Keďže som si toho o výchove veľmi mnoho naštudovala, bolo mi úplne jasné, že školská výchova odporuje tomu, ako sa deti prirodzene učia. Škola brzdí učenie. A veľa škody napácha aj neprirodzené sociálne prostredie, ktoré je tu vytvorené - skupina detí rovnakého veku s jedným dospelým, ktorý ich ovláda. Preto som svoje deti do školy neposlala. Čo sa týka spôsobu vzdelávania, najdôležitejšie bolo pre mňa nasledovať svoje deti, všímať si, kam smerujú, čo ich zaujíma a ponúkať im nové podnety. Tie som však ponúkala a nie vnucovala. Ukazovala som im, čo všetko spoločnosť ponúka, aby spoznali a zistili, čo ich zaujíma a v čom sú dobré. Chodili sme často do knižnice, brala som ich na koncerty vážnej hudby, do divadlo, do ZOO, do múzea, ponúkala som im knihy a kurzy vedy, umenia, rôznych filozofií. Naopak, veľmi som im neponúkala šport a môj najstarší syn mi práve prednedávnom povedal, že ho to celkom mrzí. Takže ja som ponúkla a ak ich niečo zaujalo, dala som si záležať na tom, aby som im k tomu dodala naozaj všetko, čo potrebujú. Tak, aby bola ich potreba skúmať danú oblasť alebo naučiť sa určitú zručnosť úplne alebo čo najviac naplnená. Ani jeden z mojich troch synov nikdy nenavštívil základnú ani strednú školu a dnes sú všetci traja na univerzitách. Keď sa pripravovali na skúšky, zvládli dvaja z mojich synov učivo základnej a strednej školy v priebehu niekoľkých mesiacov, ten posledný dokonca za tri týždne. Keď som sa ho pýtala ako to dokázal, odpovedal, že sa to v škole asi učia nejako zle.

Spomínali ste, že vás inšpirovala kniha o prvej demokratickej škole v Anglicku. Čo si máme pod pojmom demokratická škola predstaviť?

V demokratických školách sa deti učia žiť v komunite a demokracii. Ide o spoločenstvo detí rôzneho veku (od štyroch do osemnástich rokov), ktoré si deti riadia samy. Hlasujú o tom, čo sa chcú učiť a spoločne riešia rôzne problémy, napríklad so správaním. Majú svoj systém spravodlivosti. Samy si vyberajú dospelých zamestnancov školy, ktorí im pomáhajú a učia ich jednotlivé predmety. Tie však nie sú nikým predpísané a určené, deti sa učia iba tie predmety, ktoré si samy otvoria. Najskôr si odhlasujú, čo sa chcú učiť, potom si vyberú a pozvú učiteľa. Ak potrebujú peniaze, zháňajú si ich samy. Deti hlasujú o učiteľoch každý rok, takže sa nevracajú automaticky. Deti si školu samy riadia a učia sa pri tom demokraciu, samostatnosť a sebadôveru. Vytvárajú si medzi sebou úžasné vzťahy a rozvíja sa u nich veľa záujmov, podobne ako v domove, ktorý som pre svoje deti vytvorila ja.

Aké hodnoty by sme sa mali snažiť odovzdávať svojim deťom?

Pravdepodobne najdôležitejšími hodnotami sú láska a mier. A hodnota pochopenia toho, že sme jedným z mnohých ľudí, a nie len jedno "ja", oddelené od ostatných. Aby deti chceli radšej dobro pre všetkých, než iba pre seba na úkor ostatných. Prinajmenšom v Amerike sme to totiž v posledných desaťročiach prehnali s individualizmom. Už od 60. rokov sme príliš zdôrazňovali individualitu, príliš sme deťom opakovali, aké sú výnimočné a jedinečné, takže vznikla generácia, ktorá vôbec nevidí jednotu. Nevníma, že ostatné bytosti s nami súvisia, že sme všetci dohromady súčasťou väčšieho celku. Že nie je Ja a Oni, ale že je My. Mohli by sme vytvárať menej súťaživosti a viac zhody a jednoty. Mali by sme ako rodina robiť veľa vecí spoločne, aby sa deti videli ako súčasť väčšieho celku. Veľkou hodnotou, ktorá je dnes už tak trošku na ústupe, bolo napríklad spoločné rodinné stolovanie. K tomu by sme sa mali vrátiť. ďalšou hodnotou je starostlivosť o druhých ľudí, nemyslím tým, že by sme mali nútiť deti, aby sa starali o iných ľudí skôr, než sú na to pripravené, ale aby sme sa starali my o nich, reagovali na ich potreby s vľúdnosťou a láskavosťou. Láskavosť je ďalšia dôležitá hodnota. Rovnako ako ohľaduplnosť, prívetivosť … a vlastne všetky ľudské vlastnosti, ktoré sa nám u ostatných ľudí páčia a stoja za to, aby sme ich odovzdali novej generácii. A odovzdávame ich tak, že ich sami modelujeme. K tomu si potrebujeme vytvoriť mier v sebe a v našom každodennom živote, čo môžeme dosiahnuť skúmaním svojich stresujúcich myšlienok.

V enviromentálnom diskurze sa často hovorí o tom, že je potrebné zmeniť silno antropocentrické myslenie, aby sme do hodnôt prirodzene integrovali ochranu životného prostredia, planéty ako celku a úctu ku všetkému živému. Ako deťom odovzdávať ekologické hodnoty nenásilným spôsobom?

Vynikajúce je mať napríklad vlastnú záhradku, nakupovať si jedlo lokálne od miestnych poľnohospodárov, a to nie len na trhu. Najideálnejšie je jazdiť za "svojim" dodávateľom až na farmu, pomáhať mu alebo aspoň pozorovať, ako naše jedlo vzniká. Keď jedlo nakupujeme, mali by sme sa vyhýbať tomu, čo je zabalené, jedlu, pri výrobe ktorého sa ničí životné prostredie, a s deťmi sa o tom rozprávať. Ja som napríklad chodila so svojimi deťmi do obchodu a čítala som im zloženie výrobkov, ktoré sa často podobalo na nejaký chemický experiment, čo je samozrejme nezdravé nie len pre nás ale aj pre životné prostredie. Ďalej je dobré minimalizovať používanie auta a rozprávať sa o tom s deťmi. Zároveň si však myslím, že všetko, čo som doposiaľ povedala o spôsobe rodičovstva povzbudzuje deti k starostlivosti o životné prostredie. Podstatné je totiž, že pokiaľ sme voči dieťaťu starostliví a zaujímame sa oň, bude sa aj dieťa zaujímať a starostlivo pristupovať ku všetkému, takže aj k životnému prostrediu. Takže keď s vami chce spať a vy mu hovoríte: "Nie, spi niekde inde!", Učíte ho nestarať sa. Nestarať sa o niekoho iného, robiť niečo proti jeho vôli a prospechu. A naopak, ak na potrebu dieťaťa reagujete a spíte s ním v jednej posteli, nemusíte už nič hovoriť. Dieťa proste prirodzene vyrastie so zmyslom pre dobrotu a láskavosť. Keďže sme mu neubližovali, ono tak isto nechce nikomu ubližovať, ani našej planéte. Je starostlivé. A toto je zo všetkého najpodstatnejšie, nie len vzhľadom na životné prostredie. Ale aj to ostatné môže byť užitočné, rozprávať sa s deťmi o tom, čo má aký vplyv na životné prostredie a starať sa o neho. Triediť odpad, používať látkové plienky, mydlové orechy namiesto pracieho prášku, nakupovať prírodné produkty a nie výrobky. Čím som staršia, tým viac zisťujem, že nemusím nakupovať vôbec žiadne výrobky, nič, čo je zabalené v neprirodzených obaloch. Dnes už jem surovú stravu a potraviny väčšinou kupujem od miestnych ekologických poľnohospodárov. Umývam sa a čistím svoj dom, ale nepotrebujem k tomu kupovať žiadne výrobky vo fľaštičkách alebo plastových obaloch. Pokiaľ chceme skutočne zastaviť nárast konzumu, musíme sa ho prestať zúčastňovať. Nepotrebujeme žiadne výrobky, príroda nám dáva všetko. Všetko, čo potrebujeme na očistu svojho tela, vlasov, domu, je k dispozícii v prírode. Len sme na to zabudli. Stratili sme spojenie s múdrosťou našich predkov, ktorí vedeli, ako používať citrón na vyčistenie domácnosti alebo ako dobre sa dajú umyť vlasy vajíčkom. Takže deti sa úcte ku všetkému živému naučia u vás doma. Podľa toho, ako sa vy chováte k nim a ku všetkému živému.

Myslíte si, že vďaka vášmu modelu rodičovstva sa deti nenechajú natoľko ovplyvniť reklamami a inými tlakmi spoločnosti?

Rozhodne. To je presne to, o čom hovorím. Keď je dieťa nezávislé, nemôžete mu predať nič z toho komerčného braku. Vidím to na svojich vlastných deťoch aj na ďalších, ktoré boli vychovávané podobným spôsobom. Spoliehajú sa na seba, pretože si veria. Potom ich nemôžete presvedčiť, aby robili niečo, čo je škodlivé. Oni naozaj chcú to, čo je dobré. Zo svojej vlastnej slobodnej vôle.

Pred čím deti striktne ochraňujete a prečo?

Svoje deti som ochraňovala pred spoločnosťou konzumu, pred priemyslom, ktorý sa z vášho dieťaťa snaží urobiť ďalšieho závislého konzumenta. Takže sme doma nemali televíziu ani počítač, až neskôr, keď deti vyrástli. Mali sme iba jednu starú televíziu zatvorenú v skrini a na nej sme si občas, a bola to celkom náročná operácia dostať ju von, spoločne pozreli nejaký film alebo rodinné video. Takže som ich ochraňovala pred médiami, nezdravým jedlom, nezdravými hračkami z plastu, hračkami s tlačidlami, ktoré nepodporujú fantáziu a tvorivosť. Ochraňovala som ich aj pred ľuďmi, ktorí by ich vystavovali návykovým veciam. Myslím si totiž, že sloboda nie je povolenie robiť čokoľvek a že malé deti potrebujú ochranu pred vecami, ktoré im ukradnú slobodu a možnosť byť bez nich. Ak dáte napríklad dvojročnému dieťaťu cukor, vezmete mu tak slobodu a možnosť nebyť od neho závislé. Možnosť nepotrebovať stále viac cukru, ktorý jeho telu škodí. Ak dieťa vystavíte počítačovým hrám, môže sa stať od nich závislé. Môže stratiť záujem o všetko ostatné a celý deň chcieť hrať iba počítačové hry. Nemusí sa to nutne stať, záleží na náture dieťaťa, ale pre mňa bolo skutočne dôležité deti pred týmito vecami chrániť. Naopak som sa snažila udržiavať ich prepojenie s prírodou, s akustickými hudobnými nástrojmi, bolo pre mňa dôležité, aby sa zoznamovali s vedou a svetom okolo seba prostredníctvom svojich zmyslov a nie prostredníctvom tlačidiel a médií. Deti môjmu vedeniu dôverovali natoľko, že neskôr napríklad odmietali sladkosti v dome iných ľudí, aj keď som pri tom nebola.

Ako by to mohlo fungovať, ak chce mama pracovať?

Ak mám byť úprimná a povedať veci na rovinu, v súčasnej spoločnosti by mama nemala pracovať vôbec. Možno výnimočne, ak by pri dieťati mohol zostať otec, babička alebo nejaká skutočne úžasná opatrovateľka, ktorá by ho mala naozaj veľmi rada. Určite by som neodporúčala dať dieťa do jasieľ, do škôlky či inej inštitúcie. Myslím si, že je dôležité, aby bol v prípade mamičkinej neprítomnosti zachovaný pomer minimálne jedného milujúceho dospelého na jedno dieťa. Ideálne by bolo, keby sa spoločnosť zmenila tak, že by si žena mohla brať deti so sebou do zamestnania. Nebola by v práci, samozrejme, taká výkonná, nebola by mužom, ale ženou a matkou. A možno by si aj muži mali brať so sebou do práce deti, tým pádom by vo všeobecnosti klesla produktivita a stúpla zamestnanosť. Viac ľudí by pracovalo, deti by boli zahrnuté do spoločnosti, naučili by sa komunikovať ako dospelí, získali by úžasné pracovné a sociálne zručnosti, pretože by boli súčasťou života. To by sa mi páčilo. Myslím si, že moje radikálne myšlienky vôbec nie sú radikálne, i keď sa to tak o mne hovorí. Že naopak, radikálna je naša spoločnosť, že sme sa radikálne odklonili od prirodzenosti a teraz sa k nej pomaly vraciame.

Deväť myšlienok Naomi Aldortovej

  1. Dieťa má pravdu. Nech už robí čokoľvek, má na to pádny dôvod. Opravovaním v ňom vyvolávate pocit zlyhania. Podstatné je nájsť pravú príčinu jeho konania a tú napraviť. Spravidla za ňou stojíme my - väčšinou sme dieťa niečo nevedomky naučili alebo máme nerealistické očakávania. Dieťa je naše zrkadlo.
  2. Poslušnosť nie je naším cieľom. Znamená totiž, že dieťa sa bojí. Možno robí dobrú vec, ale zo zlého dôvodu. Bojí sa trestu, našej zlosti alebo toho, že príde o našu lásku. Poslušné dieťa môže neskôr počúvať kohokoľvek, napríklad vodcu gangu. Naučí sa počúvať iných, a nie samo seba. Človek by mal niekedy počúvať iných ľudí, ale mal by sa vždy najskôr poradiť sám so sebou a vedieť sa rozhodnúť, koho a kedy počúvať.
  3. Naším cieľom je, aby bolo dieťa nezávislé, aby v každej chvíli cítilo: To, ako sa cítim, je správne. Tento pocit sebadôvery budujeme tak, že reagujeme na jeho potreby. Nemusíme sa obávať, že neskôr bude robiť veci na úkor iných ľudí, alebo že sa o druhých nebude starať. Naopak, pre dieťa, ktoré sa cíti nezávislé a dôveruje si, je oveľa jednoduchšie všímať si druhých a starať sa o nich.
  4. Spokojné dieťa sa správa dobre zo svojej vlastnej slobodnej vôle. Na to nepotrebuje príkazy, zákazy a napomínanie, potrebuje len, aby boli naplnené jeho základné potreby, ktorými - okrem tých fyzických - sú bezpodmienečná láska, možnosť sebavyjadrenia, emocionálna istota, samostatnosť, moc nad sebou a sebavedomie.
  5. Ľudia sú zo svojej podstaty nezávislé bytosti. Keďže ovládaním ideme proti tejto prirodzenosti detí, vytvárame agresivitu a vzdor. Niektoré deti tým privedieme k vnútornej rezignácii a vytvoríme v nich pocit uzatvorenia, neistoty a neschopnosti dôverovať sám sebe.
  6. Naším cieľom je, aby deti boli šťastné. Snažíme sa ich toho čo najviac naučiť, aby toho čo najviac dosiahli a čo najviac mali, a potom mohli byť šťastné. Na tom nie je nič zlé, oveľa dôležitejšie však je naučiť deti byť šťastné hneď. Nezávisle od toho, či dostanú to, čo chcú, alebo sa im niečo podarí. Aby boli schopné BYŤ. Naučme ich radšej BYŤ, než ROBIŤ a MAŤ.
  7. Ak dieťaťu pomáhame, v skutočnosti ničíme jeho sebaúctu. Hovoríme mu tým: Ty to nevieš. Ja ti to ukážem. Ja ti pomôžem. Dávajme deťom také projekty a aktivity, ktoré zvládnu samy. Nie príliš ľahké, ale ani nie veľmi náročné, aby ich odradili alebo aby pri nich potrebovali našu pomoc. Ak vidíte, že na niečo nestačia, je lepšie vybrať im niečo iné, než im pomáhať.
  8. Chválenie ničí sebaúctu a je druhom manipulácie. Ak dieťa chválime, chceme, aby niečoho robilo viac. A ono to funguje, ale opäť zo zlého dôvodu - chce získať našu lásku. Učíme deti byť závislé od mienky druhých ľudí. Tento prístup vnáša do života neistotu.
  9. Sloboda nie je povolenie robiť čokoľvek. Dať dieťaťu moc nad samým sebou neznamená dať mu moc nad rodičmi a ostatnými ľuďmi. Pretože to je pre dieťa príliš veľká moc, ktorá ho frustruje a oslabuje.


autor: Denisa Blatná, www.sedmagenerace.cz

uverejnené v časopise VITALITA november 2013 str. 6-8

Krásnou neděli nám všem :-)

24. listopadu 2013 v 14:17 Oblíbená videa
Úvodní skladba zapojuje pravou hemisféru,potenciál kreativity
a intuice.Základem je stará šamanská silová píseň na
vyrovnání tohotoneprávem opomíjeného ženského principu
v každém z nás.

Zpěv,klavír,šamanský buben,djembe,chrastidla,
tibetská mísa--Pavla Štěpničková.


TZOLKIN 24.11.2013 4 ETZNAB

24. listopadu 2013 v 13:51 Mayský Kalendář na každý den

Etznab - Zrcadlo - Síla Odrazu

Jako nová zářící mačeta se ohání Etznab Energie v husté tmě džungle, aby odřízla vše přímo až na pravdu - k jádru věcí - sloupla vrstvy iluzí, polopravd a ztraceného vnímání, abyste byli znovu CELISTVÍ. Staré vrstvy Ega a jeho komplikovanost už nepotřebujete. Trecena ORLA vás vynese - protáhne vaše křídla, abyste byli čistší, přirozenější, více uzemnění.

ETZNAB NÁM DÁVÁ SCHOPNOST ROZLIŠIT EMOCE OD FAKTŮ.

DNES JE DOBRÝ DEN PRO SEBEREFLEXI A RETROSPEKCI, KŘEMEN ETZNAB JE ZRCADLO REALITY

Lidé, s kterými se setkáváte jsou vaším vlastním odrazem a jednoznačně pro vás velkým přínosem. Dívejte se na ně, jako na sebe. Uvidíte v nich sebe. Uvidíte, jak si pěstujete v životě iluze.Využijte vrozené schopnosti spravedlivého vyrovnání. Použijte MEČ PRAVDY udělat rozhodující řez ve svém životě, abyste mohli odpustit a ukončit spory.

Pečeti ZRCADLA připadá zvláštní role - role NEJVYŠŠÍHO ORGÁNU KONTROLY KVALITY.Vše bude opět dáno pod lupu a pečlivě zkoumáno, zda je to vhodné pro svět, pro kolektivní Vědomí, ale především pro další stupeň Evoluce.

ZRCADLO je naprosto důvěryhodné, protože svůj odraz v zrcadle nemůže nikdo popřít. Na příkladu jiných lidí nám ETZNAB ukazuje naše přednosti, nedostatky, slabé stránky, které si nechceme připustit.

Nic se neděje bez příčiny. Celý život jsme konfrontováni s důsledky našich myšlenek a činů. Porozumění, pochopení a přijetí této reality je první krok k pochopení nových dovedností, jako například telepatie. Dny ETZNAB nám tímto přinášejí neocenitelnou pomoc.

Kdo je ochoten přijmout svůj odraz v zrcadle, tomu ZRCADLO ukáže zázračnou pilulku, jak uvolnit stres. Čím lépe pochopíme smysl reflexe, tím rychleji zareagujeme, a tím rychleji dosáhneme mír, harmonii, vnitřní pocit bezpečí a tím snazší pro nás bude boj proti vypuknutí infekce. Síla ZRCADLA je největším spojencem na cestě k Osvícení - Hledáním Vyšší pravdy, odhalujeme tajemství příčin.

Duchovní motto ETZNAB zní : "JEN TO, CO JDE HLADCE, JE PRAVDA. TO, CO NARÁŽÍ NA PŘEKÁŽKY, MUSÍ BÝT DÁNO POD LUPU."

4. TÓN TVARU A MÍRY - SÍLA VIZE CÍLE

ČTYŘKA symbolizuje čtverec, základnu pyramidy, velmi stabilní základnu. Je čas na dokončení vašich zářících snů. Dávejte pozor na vaši přirozenou logiku a smysl rozpoznávat. Tyto dary podporuje tichý hlas vašeho tvořivého Ducha. Vy jste Mistrem, který uskutečňuje své sny a přání. Otevřete dveře a přivolejte svět ČTYŘKY. Odkáže vás na vyšší rovinu Bytí, která přinese uzdravení a probudí vaší tvořivost ještě v tomto životním cyklu. Přivoláním ČTYŘKY k vám přichází pomoc pochopení Universálních Zákonů, kterými se řídí život na Zemi. Využijte moc ČTYŘKY, zkuste splynout s časem i prostorem a materiální formou. Vezměte do dlaní to, co je NEVIDITELNÉ A NEOMEZENÉ. Osvoboďte se od dotčení.

KREATIVITA A KONSTRUKTIVNÍ MYŠLENÍ,
VYZÝVAJÍCÍ SÍLA PRAKTICKÉHO PROVÁDĚNÍ

Tón ČTVRTÝ odpovídá světu tvaru, formy a matérie ve fyzickém světě. Každý duchovní obsah potřebuje Energii ČTYŘKY, aby se mohl projevit ve světě hmoty. Tón ČTVRTÝ vytváří základ, zjišťuje proveditelnost Vlny. Zde se uzavírají tzv. Zóny načítání Programu, tady se schvaluje finální vzorec. S ohledem na kalendářní Dny, každá Vlna potřebuje ČTYŘI DNY, aby vymezila téma a dala mu definitivní podobu. Dny ČTVRTÉHO Tónu poskytují důležité informace o osobních záležitostech, které budete muset vyřešit během aktuálně běžící Vlny. Následující dny - v závislosti na otázkách stupně problémů a sporů - se mohou objevit nečekané změny v osobních záležitostech (dle doporučení ČTYŘKY). Pozorování těchto Dnů může být velmi zajímavé. Dozvíte se zde, v jaké oblasti a jaká oblast odhalí problémy Vlny definované SLUNEČNÍ Pečetí.

Copyright © Výklad lze v nezkrácené a neupravené podobě šířit nekomerčním způsobem pouze s tímto aktivním odkazem na tyto stránky a uvedenými zdroji, včetně celé této poznámky.

Jaroslav Dušek - planeta dělá naprosto výjimečný manévr a čeká na nás

24. listopadu 2013 v 10:00 MATKA ZEMĚ

Země před 114 milióny let. Právě vyšlo slunce a první květina, která kdy na Zemi vyrostla, rozvíjí svůj květ vstříc slunečním paprskům. Zemský povrch byl pokrytý vegetací už miliony let před tímto významným okamžikem, jenž předznamenal vývojový skok v rostlinné říši. První květina pravděpodobně přežila jen krátce, a ještě dlouho potom se kvetoucí rostliny objevovaly jen sporadicky, protože zatím nebyly příznivé podmínky pro jejich rozšíření. Až jednoho dne zaplavilo planetu obrovské množství vůní a barev tak by to bylo, kdyby existoval nějaký svědek, který by to všechno pozoroval.

O mnoho let později sehrály tyto voňavé, křehké bytosti, které nazýváme květiny, důležitou roli při vývoji vědomí ostatních druhů. Lidé jimi byli odjakživa přitahováni a fascinováni. Jak se lidské vě- domí vyvíjelo, staly se květiny pravděpodobně první věcí, která je všeobecně ceněná, ačkoliv nemá téměř žádnou užitnou hodnotu - tzn. nepotřebujeme ji k tomu, abychom přežili. Květiny inspirovaly bezpočet umělců, básníků i mystiků. Ježíš nás nabádá, abychom je pozorovali a učili se od nich, jak žít. O Budhovi se vypráví, že jed- nou dal svým učedníkům "tiché kázání", při němž si jen mlčky prohlížel květinu, kterou držel v ruce. Jeden z přítomných mnichů, Mahákášjapa, to po chvíli nevydržel a začal se usmívat. Podle legendy byl právě on jediným, kdo pochopil smysl Buddhova kázání. Uvědomění, které vyvolalo onen úsměv, si postupně předávalo dvacet osm mistrů, až se později stalo základem zenu. Květiny mohou lidem zprostředkovat krásu, jež je základní součástí našeho nejvnitřnějšího bytí, naší pravé přirozenosti. Uvědomění si krásy bylo jednou z nejdůležitějších událostí v evoluci lidského vědomí. Vyvolávalo v lidech pocity radosti a lásky. Květiny se tak staly, aniž bychom si to plně uvědomovali, symbolem, projevem toho nejcennějšího a nejposvátnějšího uvnitř nás - beztvaré krásy neviditelného Bytí - ve světě forem. Květiny jsou mnohem křehčí a pomíjivější než rostliny, z nichž se vyvinuly. Staly se posly z jiných sfér, tvoří most mezi světem hmotných forem a neviditelným Bytím ~ světem bez forem. Nejenže příjemně voní, ale přinášejí lidem i vůni duchovních sfér, Použijeme-li slovo "osvícení" v jeho širším významu, můžeme květiny nazvat "osvícenými" rostlinami.

Každá životní forma - nerosty, rostliny, živočichové nebo lidé - může dosáhnout "osvícení". Dochází k tomu však velmi zřídka, protože jde o víc než jen o běžný, kontinuální vývoj: osvícení je narušením kontinuity vývoje, je to skok do zcela jiné úrovně Bytí a hlavně osvobození se od hmotných forem. Dokážete si představit něco těžšího a neproniknutelnějšího, než je kámen, jedna z nejhustších forem hmoty? I nerosty však pro- cházejí změnami molekulární struktury. Vytvářejí krystaly, které mohou být dokonce i průhledné. Uhlík se při velmi vysokých tep- lotách a obrovském tlaku mění na diamant a některé nerosty na drahokamy.

Většina suchozemských plazů, tvorů nejvíce spjatých se zemí, přežila miliony let, aniž by u nich došlo k nějaké významnější vývojové změně. Některým však narostlo peří a křídla a stali se z nich ptáci. Překonali gravitaci, jež je do té doby omezovala. Nenaučili se lépe lézt nebo chodit, ale vyvinuli úplně nový způsob pohybu, který ten původní zcela překonal. Květiny, krystaly, drahokamy i ptáci mají pro lidského ducha již odnepaměti zvláštní význam. Stejně jako ostatní životní formy, jsou i oni dočasným projevem věčného Života, věčného Bytí. Jejich nadpozemská krása a éterická povaha nás fascinuje a přitahuje.

Lidé, kteří dosáhnou určitého stupně Přítomnosti, vnitřního klidu a bdělosti, jsou schopni vnímat božskou esenci života, věčné vědomí neboli ducha každého tvora, každé životní formy, cítit s nimi jednotu a milovat je jako sebe. Většina lidí však vidí pouze vnější formy, nejsou schopni vnímat jejich vnitřní podstatu, protože si nejsou vědomí ani své vlastní podstaty, své esence, a ztotožňují se jen se svou tělesnou a duševní formou.

Při pohledu na květinu, krystal, drahokam nebo letícího ptáka si i člověk, který většinou není vědomě přítomný, čas od času uvědomí, že musí existovat něco víc, než jen hmotné formy. Éterická krása těchto forem života ho přitahuje proto, že odkrývá jejich vnitřní podstatu, jež bývá většinou mnohem méně patrná. Totéž platí pro všechna čerstvě narozená mláďata - novorozeňata, štěňata, koťata, jehňata atd. Jsou křehká a zranitelná a ještě ne úplně zakotvená v hmotném světě. Jejich nadpozemská krása, roztomilost a nevinnost rozněžní i poměrně necitlivého člověka.

Když se pozorně zahledíte na květinu, krystal nebo ptáka, aniž byste do toho vkládali mysl, stanou se pro vás branou do světa bez hmotných forem, do sféry neviditelného Bytí. To je důvod, proč tyto tři "osvícené" formy života hrály již odpradávna významnou roli ve vývoji lidského vědomí - proč je například květ lotosu hlavním symbolem buddhismu a proč bílá holubice představuje pro křesťany Ducha svátého. Tyto symboly připravují půdu pro významný posun lidského vědomí, pro duchovní probuzení, jehož začínáme být svědky.

via Eckhart Tolle - Nová Země

Poslechněte si Jaroslava Duška, jenž moc hezky hovoří o planetě Zemi, tvorbě vědomých polí a historicky naprosto výjimečném manévru, jenž právě probíhá.

Video spustit zde.


Článek převzat od: http://www.novebohatstvi.cz/2013/11/jaroslav-dusek-planeta-dela-naprosto.html
fotky: zdroj internet

Setkání s Marcelkou z hor

24. listopadu 2013 v 8:00 Jednoduchost života


Jednoho dne přišel další "posel". Nevěděli jsme, že přináší poselství, ani on to nevěděl. Jen jsme si vyprávěli o svých zážitcích a setkáních a najednou světlo... "Tu ženu bych rád poznal, vypadá, že je osvícená," přerušil jsem hovor.
Za měsíc, i s novou průvodkyní, vstupujeme s několika přáteli do lesa v úbočí hor. Osobnost mizí, vyvanula...nepopsatelné. S přítelem se jenom smějeme, prožívá a poznává to také. Jsme...naprosto šťastni...Jsme štěstím. Kráčíme pomalu a vychutnáváme si každý okamžik...
Najednou se les rozestoupil, objevily se louky, vnitřní energie sílila do intenzity, že jsme už nebyli schopni myslet na něco jiného, než to, co bylo teď... Radost, radost, radost... Vznášení... Jsme neseni vnitřní energií...A hle, louka se svážila, objevil se dolíček, chaloupka. Indiánka vyšla ven a rozzářila se při pohledu na nás. Co se dá sdělit. Naplnění... Boj s myšlenkama, starostma skončil, hledání došlo cíle...
Samota v horách, žádná elektřina, žáden záchod, voda v prameni, vana pod širou oblohou, vaření na kamnech...co víc si přát... Bohatství uvnitř, bohatství venku... "Nic nepotřebuješ, všechno máš!" A zazněl zvonivý smích, který všechny nakazil. Stálá radost, stálá přítomnost. Později se objevil i její muž: Hubený Rambo s mačetou, Dundee s dlouhým stříbrným copem, tichý, pracovitý, laskavý muž. Tady se pracuje mnohdy víc, než dole, rozdíl je pouze v klidu mysli, v lásce a stále přítomné radosti.

Marcelka

Raději necháme působit slova Indiánky:
PŘÍTOMNOST
Nevím, jestli někdy spěchám, jsem stále jen teď, v přítomnosti.
Musíš dát svolení ke svému zániku, ale tady (ukazuje na střed hrudi), ne tady (dotýká se hlavy). Pak všechno řídí srdce, ty už to neřídíš, ty už nejsi... (Zase se z hluboka směje)...A o všechny tvé potřeby je postaráno.
Mnozí říkají: Tady to jde (na horách), ale dole ne (ve městě). To se hodně mýlí. Kdo nemá zpracovanou mysl, tak tady objeví tolik problémů a brzy zjistí, že tady to nejde, a dole to šlo...
Tady se maká, ne, že si sedneš a jenom medituješ. Někdo si myslí, že přijde sem a za týden bude osvícený. Přicházejí takoví. Pak tady běhají po louce v zoufalství, co se jim to v mysli spouští, vždyť chtěli klid, ticho.
HMOTA
Romek celý týden chodí do práce, odchází v sedm, přichází v sedm a celý víkend dělá dřevo, abychom měli čím topit.
Mě taky zprvu říkali, vždyť tady zemřeš, co tady chceš dělat? Ale to (tato starost) tam nebylo. Bylo jim jen odpovězeno, že nyní mám být tady a že bude o mně postaráno. A tak se to i dělo. A ten první rok tady nebyl tento srub. Chaloupka, ve které se bydlelo, to byla kůlna! Maličká, neutěsněná. U země mráz, u pasu příjemně a v úrovni hlavy sauna.
A co je hmota? vždyť tady je všechno hmota, vždyť to je energie, tady v této dimenzi je všechno hmota. Nemůžeš před ní uniknout.
PARTNERSTVÍ
Měnit partnera je naprosto zbytečné. Když je jen jedno Já, tak si vyberu zase jiné Já? Vždyť to jsem všechno Já. A jestli se nechci dívat do jednoho zrcadla, tak si vyberu zase jiné? Ale to, co v něm uvidím, budu zase já. Zase v něm uvidím stejné svoje chyby a nedostatky. Témata, před kterými jsme utekli, se nám zase vrátí v novém partnerství. Je třeba se dívat na partnera, jako nádhernou božskou bytost, kterou je a my také. Indiánka se taky nechtěla dívat do stejného zrcadla a všechno se jí vrátilo s novým ještě silněji. Mysl si to tehdy okecala. Mysl si umí všechno okecat. Také to trvalo, než to pochopila. Hledejte raději sebe, pak hledání sebe vně skončí.
SRDCE
Takže první předpoklad je, dělat to, co cítíš tady (v prsou). I kdyby padaly blesky, hromy, to je jedno, na tebe nepůjdou, ty to budeš vnímat jen jako zametání cestičky.
A pak se všechno děje samovolně.
Jednou jsem říkala, bude třeba chovat zmije, protože máme hodně hrabošů a sežerou nám všechnu zeleninu. Tak Romek řekl, vezmu rukavice a půjdu dolů nějaké chytit. A druhý den tady byly, ani jsi nemusel nikam chodit. Ráno jdu kolem chaloupky bosky a najednou vedle nohy se něco hýbe - a to dvě zmije. Krásně se ovíjely kolem sebe, tančily spolu, pářily se. Tak volám na Romka, už nemusíš chodit na zmije, už jsou tady. A oni ti neublíží, to jsou pověry, proč by to dělaly.
OSVOBOZENÍ
Jde jen o to, pustit to a ono se to stane.
Chaloupka je tu proto, aby se ukázalo lidem, že se dá žít i jinak.
Bůh si to tady pro sebe vyprojektoval a působí si tady sám pro sebe.
MYSLJednou přišla krásná informace; Pořád se tu plácáte, pořád něco řešíte úplně zbytečně: My jsme vy v budoucnosti a vy jste my v minulosti. Byl to dlouhý zástup světelných bytostí, který tudy prošel a zase odešel a na stole nechal svítit takový světelný kámen. To byl plamen. Často jsem jej v noci viděla, aniž bych otevřela oči.
VĚDOMÍ SI HRAJE
Vědomí si samo hraje, samo si to určuje. Ale z pohledu jednoty, ta hra je naprosto nedůležitá! Ona jenom je. Jde jen o to, naladit se tady z toho (hlavy) tady do toho (duchovní srdce) a srdce si to už udělá samo, tam už ego vstoupit nemůže. Když budeme pořád něco řešit, budeme zůstávat tady (v hlavě, mysli).
Takže řešení každého problému je, opustit všechna řešení...Smích...a je to. Pak si to uchopí srdce a vyřeší to tím nejlepším způsobem. Ne; "nechci řešit", ale "nepotřebuji řešit". V tom je to - odložit svoji osobnost. Je to v tom, že už nic nepotřebuji řešit, že odevzdávám všechna řešení, zkušenosti, všechno. Bože, vem si i mně.
SCHODY DO NEBE
Po těch schůdkách šlape ego nahoru až do posledního schůdku, až na práh a tam se většinou na dlouho zastavuje, protože dál už nemůže udělat krok ego, tam se můžeš už jenom odevzdat a to se egu nechce. Rději zůstane svaté, ale to je také ego! A proč ne...Smích
Jenomže ego si to umí okecat: Já si tím musím ještě projít, já tohle ještě musím poznat...atd. Ne, to budeš stále v dualitě, v utrpení. To řešení, to nemá konce, to je dlouhá, nekonečná cesta, ego se nemůže očistit, to nejde. Ano, musí se okřesat z toho nejhoršího, ale ten poslední krok musíš udělat ty sám, odložit ego, dát svolení k jeho zániku. Z pohledu ega je to důležité - něco řešit, ale budeš stále v hlavě a budeš stále něco řešit a nikam se neposuneš. Ale když ego odložíš, tak vstoupíš sem (do srdce) a tam všechno končí i to ego.
EGO
Všechno jsou naše programy, naprosto všechno. Musíš to rozpoznat ještě dříve, než tě to vtáhne, protože pak už jedeš v tom programu a neuvědomuješ si to a jsi v pasti svých představ.
Když máš zkušenost, jak je tam a jak je tady, tak proč by ses vracel (do duality), ale ta možnost tu je. Dokud jsme v těle, tak ego je v latentním stavu a můžeš se znovu zapomenout jako na prvopočátku. Vždyť je jen jedno Já a buď je u kormidla Božské Já anebo ego, ale nemůže být obojí zároveň, protože nejsou dvě já. Když se objeví nějaké staré závislosti a nejsi bdělý, může tě to vytáhnout a nepozorovaně se Božské Já opět promění v ego (a promítne dvojnost).
JE TO HRA
Otázka: "Když ty se tak krásně směješ, tak nám ukazuješ, že všechno, co tady děláš, že vůbec nemusíš brát vážně!" - "Ano, vždyť je to jen sen a ty se ráno probudíš - hmmm, to je úleva. Je to jen sen a je to jen hra a jde o to vyvlíknout se z té hry a hrát ji dál. Jako člověče nezlob se. Taky se můžeš zapomenout a zlobit se: 'Tys mě vykop, já nikdy nedojdu do domečku!' Pomáhá říkat si: 'Je to hra, nejsem tím tělem'.
TOUHA
Vědomí toto "naplánovalo", takovou hru, že zapomene samo na sebe a bude se hledat, proto si zašifrovalo v tom projektu těla samo do sebe TOUHU. Aby mělo stále potřebu hledat a nakonec se zase najít. Ale uvnitř sebe se nikdy neztratilo, nikdy nezapomnělo. A člověk touží. Zpočátku po věcech, nových zkušenostech, nových partnerech, až se tím nasytí a začne konečně pátrat v sobě.
DĚLEJ, CO CÍTÍŠ V SRDCI
Nebrat věci příliš vážně, třeba se tak tvářit, když to okolí vyžaduje, ale nebrat vážně. Ctít a respektovat vesmírné zákony, ale nechat plynout. Ale problém je, že i toho se chytne ego a řekne si, neberu nic vážně a skočí pod vlak...Smích...Znovu tak začne problém, protože ego zase brání plynutí.
Za každých okolností dělej, co cítíš tady (v srdci), jinak by ses mohla dostat do obrovských depresí!


"Podle skutků poznáte je"....

24. listopadu 2013 v 6:00 Myšlenka Nového dne


"Podle skutků poznáte je", zda jdou se Mnou, nebo proti Mně, zda jsou světlem, či temnotou. Otevři oči a s jistotou poznáš pravdu. Jdi do svého nitra a srdce ti napoví. Udělej si svůj vlastní úsudek a neposlouchej své okolí, protože když budeš naslouchat mnohému šeptání a pomluvám kolem, dostaneš se do takového zmatku, že nebudeš vědět, co je pravda a co ne, a ztratíš svou cestu. Každá duše může najít pravdu ve svém nitru, ale to znamená, že si k tomu musí najít čas. Musí myslet samostatně a najít svou vlastní cestu, a na to jsou mnozí pohodlní. Považují za mnohem jednodušší naslouchat a přikyvovat tomu, co říkají jiní, aniž by se ponořili do svého nitra. Ztiš se a poznáš pravdu; a pravda tě osvobodí.

Zbavme sa vlastných rodičov v sebe

23. listopadu 2013 v 12:06 Doteky Nového Života
Deti sa učia najmä od svojich rodičov. Preberajú od nich drvivú časť modelov správania - ich hnev, prejavy radosti, gestá, reakcie či hašterivosť. Skúste niekedy sledovať samých seba. Ak ste žena, pozerajte sa, možno sa správate presne ako vaša matka. Nemáte za muža presne podobný typ, ako bol váš otec? Neraz ste mame vyčítali, ako môže s takým človekom žiť, a teraz vo vašej obývačke sedí veľmi podobný muž. Je to váš manžel, ktorý po sebe necháva špinavé umývadlo, pri zaspávaní funí presne ako váš otec a keď chcete kúpiť niečo drahšie do domácnosti, skrčí čelo a zahundre "načo nám to bude". A vy mu vyčítate tými istými slovami, ktorými vaša mama dohovárala vášmu otcovi.
Ak ste muž, zamyslite sa, či nemáte tie isté zvyky, aké mal váš otec. Pil a vy tiež pijete. Stále pozeral televíziu alebo niečo majstroval v garáži, neraz ste mu ako dieťa vyčítali, že nemá o vás záujem, že chcete ísť na opekačku, ale on dal prednosť kamarátom? A teraz sa správate navlas rovnako. Kolegom v práci sa chválite, ako svoje deti milujete, ale keď ste doma, na prvom mieste je vaše pohodlie a až potom skutočná láska k potomkom. A za manželku máte ten istý typ ženy, ako bola vaša matka. Rovnako sa odúva, podobne vám vyčíta, prejavuje sa ako jej dvojníčka.
Opičíme sa po matke a otcovi. Ak sa neodstrihnete, zostanete neúplní, neúprimní voči sebe, nikdy nepoznáte, čo je to láska. Keď píšem, že sa treba zbaviť vlastných rodičov, mám na mysli zbaviť sa ich vlastností, ktoré nie sú vaše a vinou ktorých ste zakrpateli. Nemám na mysli prestať sa s nimi stretávať, byť k nim hrubí, to v žiadnom prípade! Zmažte z mysle iba ich nahrávky, tiky, vnútorný hlas, ktorý za vás koná a stále vám niečo podsúva. Ak to neurobíte, nikdy sa neoslobodíte, zostanete voči nim zatrpknutí. Naopak, ak sa vám to podarí, budete môcť pocítiť k nim pravú lásku či súcit, prvýkrát ich dokonale pochopíte.
Deti opakujú všetko, čo vidia u rodičov. To skopírujú. Kamarát hráva hokej. Minule, keď sme k nim prišli na návštevu, jeho trojročný syn stál nemotorne na korčuliach na koberci a snažil sa trafiť malou plastovou hokejkou puk. Ak chlap po celý deň v domácnosti s ničím nepomôže žene, ani jeho syn nikdy nevstane a neumyje po rodinnom obede riad. Keď budete celý deň sedieť a četovať, vaše deti nikdy nepocítia túžbu ísť na túru alebo stanovať. Nebudú to mať odkiaľ poznať. Myslia si, že sedieť za počítačom je hlavná náplň života. Berú vás ako modly, všetko, čo robíte, považujú za sväté, sú vaším odrazom.
Raz sme boli s kapelou v štúdiu. Všetci sme spali na veľkom letisku z matracov, pričom miestnosť disponovala aj maličkým umývadlom. Večer som sa vracal ako správny muzikant z piva a prichytil som druhého gitaristu, ako močí do umývadla. Toaleta bola hneď vedľa. Nebolo to teda lenivosťou, lebo kým sa dostal do "spálne", míňal aj dvere od WC. Zostal som prekvapený, pivo vo mne sa usmialo. Viete, čo mi povedal?
- Čo čumíš?! Robil to aj môj otec!
Logickou selekciou som vydedukoval, že od mamy to neodkukal.
Keď som bol v Etiópii, potreboval som v jednej internetovej kaviarni napísať súrne maily. V tejto krajine deti už od raného detstva pomáhajú rodičom. Väčšinou pasú dobytok, ale ak majú to šťastie, že rodičia vlastnia malý obchodík či reštauráciu, pomáhajú tam. V spomínanej internetovej kaviarni ma obsluhovalo malé dievčatko, ktoré ešte nemohlo mať desať rokov. Písal som rýchlo, pretože internet v Etiópii je najpomalší na svete. Búchal som do klávesnice a snažil sa nahrádzať určité slová, lebo niektoré písmenká na klávesnici nefungovali. Dievčatko zostalo fascinované, ako rýchlo píšem. Sadlo si k vedľajšiemu počítaču a začalo trieskať do svojej klávesnice. Ešte nemohlo vedieť písať, proste len tak búchalo. "Biely muž bácha, aj ja si budem báchať," zasvietilo jej v oškvarke. Tak sme tam sedeli a obaja trieskali do klávesníc. Ja som písal, aj ona sa tvárila, že píše. Začal som sa smiať, aj ona sa začala smiať. Otočil som k nej hlavu, i ona sa otočila ku mne. Vypol som brušká na prstoch, aj ona stíchla. Vybuchol som do smiechu, ona taktiež.
Ľudia sú imitátori, veční primáti. Opičíme sa po matke a otcovi, preberáme po nich tak kladné, ako aj chybné programy. Rodíme sa so schopnosťou milovať a byť milovanými. Každé dieťa sa rodí plné lásky, žiaľ, kým sa stane rodičom, stratí schopnosť milovať. Nosíme si v sebe svoje dedičstvo, pretože naši rodičia nás nikdy nemilovali, lebo ani oni nepoznali, čo je to skutočná láska. Síce hovorili: "veľmi ťa milujeme", ale to, čo robili, nebola láska.
Žiaden rodič nemá svoje dieťa v skutočnosti v úcte. Nechápe, že si od Boha práve prebral veľký dar, bytosť, ktorá je múdrejšia ako on a môže sa od nej učiť. Preto manželka nemiluje svojho manžela, manžel nemiluje svoju manželku. Láska medzi nimi neexistuje. Namiesto nej sa prejavuje majetníctvo, súboj, kto získa prevahu, víťazí nadradené postavenie, žiarlivosť a všetky iné druhy ľudských jedov, čo ničia lásku.
Ani vaši rodičia za to nemôžu. Nikdy neboli zaplavení láskou. Sú rovnakými obeťami ako ich deti. Mnoho ľudí cíti k svojim rodičom hnev. Prečo by nemali byť rozhorčení, keď im ublížili? Nestalo sa to však vedome. Chceli pre nich to najlepšie, aby dostali všetky radosti života. Čo však mohli robiť, keď oni sami dostali minimum radostí. Sú roboti, ktorí nevedome či zámerne vytvárajú prostredie, v ktorom sa dieťa skôr či neskôr premení tiež na robota. Preto sa s rodičmi tak ťažko háda, lebo deti útočia rovnakými zbraňami. Dva navlas podobné raketomety stojace proti sebe to budú mať vždy ťažké.
Ak sa chcete stať ľudskými bytosťami a nie strojmi, zbavte sa svojich rodičov. Začnite dôkladne pozorovať svoje správanie. Ak reagujete ako rodič, podrobte túto vlastnosť dôkladnej analýze. Spýtajte sa sami seba, či je to niečo, s čím ste stotožnení, páči sa vám táto reakcia, či ste to vy, či sa nevytráca vaša prirodzenosť. Pozor, je to práca na dlhé roky. Koľko sa to do vás nasialo, toľko budete musieť plieť.
V roku 2011 sme sa s bratom dohodli, že mame kúpime dovolenku v Bulharsku. Mama mala vtedy už cez sedemdesiat, má tuhý korienok. Voľba ísť s ňou padla na mňa, lebo brat už mal dve malé deti. Poviem vám, že tých desať dní bolo pre mňa veľmi poučných. V duchu som si neustále vravel: "od tohto som sa už oslobodil" alebo naopak: "takto sa stále správam… len sa pozri, ako to negatívne vyznieva, aké ti to je nesympatické". Spomínam si však na tento pobyt veľmi rád, pretože som si mohol každú minútu pripomínať, ako veľmi mamu ľúbim, aká je vlastne svojím spôsobom zábavná, no a v neposlednom rade som dospel k záveru, že keď som zvládol túto dovolenku, môžem už mať deti. Mama totiž tam buchla rukou do džípu, ktorý začal hneď pišťať, hentam pani predavačku zosmiešnila, že u nás na Slovensku máme šiltovky aj za dve eurá a nie tak draho za šesť ako oni. Z každej reštaurácie tajne brala balenia cukrov a všetkým detailne rozprávala, ako sa máme u nás zle, že vinou "krízy" biedime, a naopak chválila Bulharov, ako si veľmi od čias, keď sme tam ako rodina chodili za socializmu na dovolenky, polepšili. Videl som to presne opačne.
Ak som sa na pláži začítal do knihy, ťahala ma sadnúť si na kamene. Keď som pri poobedňajšom, nie už tak blčiacom slniečku krásne zadriemal, budila ma a ťahala do mora plávať. Večer, keď som si dal po jedle konečne pivo, volala ma ísť si čítať na izbu. Ráno ma skoro budila, vraj pláž volá. Všetko opačne, ako som cítil ja. Každou minútou mi prehrávala seba, krásne mi ukazovala, čo všetko mám zo seba ešte "očistiť".
Ak sa prichytíte, že konáte ako váš rodič, urobte zámerne niečo iné. Niečo, čo by váš otec nikdy nevykonal, niečo, čo by mu ani len nenapadlo. Improvizujte, skúšajte. Len čo srdce zacíti, že mu bola vrátená slobodná vôľa, okamžite sa prejaví tým najprirodzenejším spôsobom, ktorý bude váš, a nie odkukaný. Keď sa stanete sami sebou, odplavia sa aj problémy, ktoré existujú medzi vami a rodičmi. Následne zmizne celý rad konfliktov vo vašom živote, pretože vychádzajú z tohto základného sporu. Ak máte konflikty s mamou, budete mať neustále problémy aj so svojou šéfkou, pretože ona reprezentuje matkinu figúru, takže vaša mama bude všade, kde sa vyskytne iná žena, a s ňou sa otvorí neustále hnisajúca rana.
Ak ste sa nevyrovnali so svojím otcom, nemôžete mať nekonfliktný vzťah ani so svojím manželom a takisto nebudete vychádzať s celým mužským svetom, pretože váš otec je prvým mužom, vzorom mužov pre váš život. Nesúlad s rodičmi sa odráža vo všetkých našich vzťahoch.
Keď sa zbavíte rodičov v sebe, zbavíte sa aj Matrixu, civilizácie, vzdelania, pretože vaši rodičia všetko toto predstavujú. Staňte sa jednotlivcom. Prvýkrát nebudete súčasťou masy, získate skutočnú originalitu, osobitosť. Budete sami sebou. To je rast. Taký by mal byť dospelý človek. Je to ten, ktorý nepotrebuje rodičov, nepotrebuje už na nikom lipnúť či od niekoho závisieť. Dospelý človek je šťastný vo svojej samote, jeho samota nie je osamelosťou, jeho samotárstvo je motivujúce.
Milujte svojich rodičov, vážte si ich. Vracajte požičaný groš z detstva, lebo ak to opomeniete, zabudnú aj vaše deti na vás a budete na starobu bojovať s očakávaniami. Nedohovárajte rodičom, nesnažte sa ich zmeniť. Páchali by ste tú istú vraždu, akú vykonali oni na vás. Nechajte ich kráčať starým svetom. Patrí im, už si naň zvykli, je to ich železná košeľa, vy vykročte do zajtrajška v ľanovej košeli.
Môžete ich ovplyvniť jedine svojím správaním, nie rečami. A nepodceňujte ich. Mnohí sú stále vnímaví, sami si z vás zoberú príklad, ktorý im bude sympatický. Že ich svojím novým postojom iritujete? Je to ich hnev, vy s ním nemáte nič spoločné. Ste rôzne ľudské bytosti, každá s vlastným právom rozhodnutia. Nemôžete žiť ich život, ináč sa bude opakovať starý príbeh. Tá istá mizerná hra, len s iným obsadením. Nenapodobňujte, zbavte sa ich negatívnych tradícií, strachov, zlozvykov, ktoré by uberali ďalšej generácii úsmev zo srdca. Musíte vniesť do svojej bytosti novotu, vrátiť jej seba samého. Len čo toto dosiahnete, oslobodíte sa, nebudete v konflikte so životom, stanete sa znova prirodzenými a uvoľnenými, začnete sa vznášať. Keď opravíte seba, nevychováte ani z vašich detí kaliky s nešťastným erbom nad hlavou. Je to jediná šanca, aby svet nešiel proti vám, aby nebol plný nepriateľov, ale stal sa jedným organickým celkom, rodinou.
Buďte šťastní, Hirax
*
Článok je kapitola z knihy Šlabikár šťastia. Čítajte viac: http://baricak.blog.sme.sk/

TZOLKIN 23.11.2013 3 CABAN kin 237

23. listopadu 2013 v 11:22 Mayský Kalendář na každý den

Caban - Země - Síla Spolupráce

Náročný den Caban - o to více s energií TŘETÍHO Tónu, což představuje riziko, nejistotu, pochybnosti a překážky. Snažte se vyhnout dokončení osobních projektů, dělat plány, nebo spustit něco nového - vztah, koupi domu, plánování společenských povinností.
Jak nejlépe můžete dnešní den využít? Ohýbat mentální svaly a zbavovat se negativního myšlení a negativních myšlenek - až přijdou - rozeznejte je a zamítněte jejich sílu, nechte je jít dál.

CABAN, TO JE STRÁŽCE POZEMSKÉ ZAHRADY PŘINÁŠEJÍCÍ HLUBOKÉ SPOJENÍ S PŘÍRODNÍMI CYKLY A ENERGIEMI ZEMĚ, DÁVAJÍCÍ SÍLU TVOŘIVOSTI A PAMĚŤ STARODÁVNÉ MOUDROSTI

Zkoncentrujte se na okamžik přítomnosti. Podívejte se na svůj život bez vydávání ukvapených závěrů. Přemýšlejte o svých osobních plánech.Věřte, že vy sami z vlastní vůle jste se rozhodli inkarnovat na Zemi v tomto zvláštním čase. Připomeňte si, proč jste tady.

V Energii ZEMĚ se nachází zóna kontroly individuální úrovně Vědomí. Je zde testována užitečnost a škodlivost individuálního JÁ pro CELEK.Všechny pocity ve Dnu CABAN, by měly být posuzovány z pozice osobní Rezonance s CELKEM. CABAN kontroluje také vztah ČLOVĚK - PŘÍRODA, protože jako pozemský kolektiv přebíráme zodpovědnost za osud světa. Pamatujte si, že rovnováha v přírodě je daleko více narušena, než mezilidské vztahy. Kdo se naučil vidět sám sebe, jako součást CELKU, přestane soudit lidi, protože ví, že každý, koho potkáme, je odrazem v zrcadle našeho vlastního JÁ.

Uzdravení světa a kolektivního Vědomí začíná pořádkem na vlastním dvorku. Mohou zde nastat různé konflikty, nejen v kruhu rodinném, nebo v kruhu přátel, ale i v pracovním prostředí. V takových případech se stává síla navigace CABAN strážcem svým pozemským zástupcům, nenechá své studenty na scestí, ale na každém rozcestí pro ně nastaví osobní majáky. Pokud chcete připojit ke svému duchovnímu JÁ všemocnou Energii CELKU, zaměřte se na Den ZEMĚ, ale nikoliv proto, aby posílil vaši pozici, či vás posunul na první místo, ale proto, aby vám pomohl vyřešit problémy ve vašem okolí. Socializace je důležitým krokem k duchovnímu růstu, tzn., že každý jednotlivý aspekt Vědomí, musí dosáhnout plnohodnotné formy, aby mohl být přijat do CELKU.


TROJKA před vámi otevírá cestu do pozitivních změn a umožňuje vám navrácení do přirozeného toku života. Poslouchejte v sobě impuls, který vás dovede k NOVÉMU. Dovolte její síle ponořit vás do řeky života všeho, co je zdánlivě ztracené, oddělené, nepřístupné, nebo očím neviditelné. Pokud máte sklon být roztržitý, soustřeďte se na jednu zprávu, jeden případ konkrétní změny. Seberte sílu dát výraz pravdě. Přichází čas na velké mystérium, které se projeví prostřednictvím vaší osoby.

DOVOLTE VAŠÍ TVOŘIVOSTI VYJÁDŘIT SPIRITUÁLNÍ POVAHU

Impuls ZDROJE (•) mířící na ZEMI (••) spouští perpetum mobile Bytí.V TROJCE se rodí síla tvořivého Ducha. V Tónu TŘI spočívá výchozí podnět Evoluce, neboli síla přinášející rozvoj. V souvislosti se spojením Pečeti Dne se stává vysoce kvalitní hnací silou v každé Vlně. Tón TŘETÍ dokončuje nezbytné opravy a připravuje programy určení.V odkazu na kalendářní Den s Tónem (•••) se ukazuje velmi vysoká aktivita konání. Přímo ovlivňuje nervový systém, způsobuje hyperaktivitu, u citlivých jedinců neuralgii, nebo podobné příznaky. Na druhé straně působí na motoriku nervů, může vyvolat velký zápal do práce a tím přispět ke zvýšení produktivity.

Copyright © Výklad lze v nezkrácené a neupravené podobě šířit nekomerčním způsobem pouze s tímto aktivním odkazem na tyto stránky a uvedenými zdroji, včetně celé této poznámky.

Odkovit, odkyselit, odčervit a ZVEDNOUT IMUNITU! - Mgr. Kateřina Konrádová, 28. 10. 2013

23. listopadu 2013 v 8:00 Oblíbená videa
Velké setkání terapeutů na pražské Olšance. "Pokud se vaše buňky koupou v bahně, tak těžko budou spokojené a zdravé," říká Kateřina. Je naturopatkou, tedy terapeutkou, která se snaží najít vše, co do vašeho těla nepatří, a pomáhá to odstranit, aby se tělo pak samo mohlo uzdravit. Tedy parazity, plísně, bakterie, viry, červy a podobné "domácí zvířectvo"...
IGOR: Tuhle terapeutku jsem neznal, a velmi vám doporučuji taky ji poznat... Tolik asi v krátkosti... :-) Jedna z nejzajímavějších a NEJNALÉHAVĚJŠÍCH přednášek, jaké jsem v poslední době slyšel. A přitom vše řečeno prakticky, věcně a uzemněně, a s velkou praktickou zkušeností! VELMI DOPORUČUJI! A prosím také o VAŠE sdílení! Spolu s pí ing Bláhovou pro mne možná dvě nejzásadnější vystoupení na Setkání terapeutů na Olšance, když uvážím, že práci Dr. Nowického jsem už dobře znal.


Láska je nejmocnější jednotící prvek vesmíru; proto miluj, miluj, miluj.

23. listopadu 2013 v 6:00 Myšlenka Nového dne


Když vám říkám "Milujte se navzájem", neznamená to, že máte jeden druhého pouze tolerovat, nebo se naopak přehnaně snažit jeden druhého milovat. Když ale otevřete svá srdce a dokážete je naplnit nádhernými, láskyplnými myšlenkami, zjistíte, že budete chtít milovat všechny duše, s nimiž se setkáte, bez ohledu na to, o koho jde. Tak volně proudí Moje všezahrnující láska, která nezná diskriminaci a nevybírá si, kdo má a kdo nemá být milován. Má láska je pro každého stejná. Kolik z ní jsi ochoten přijmout, záleží jen na tobě. Neboj se vyjádřit svou lásku. Je nadosobní, je tou nejvyšší hodnotou. Nauč se nosit své srdce na dlani a nikdy se nestyd' projevit svou lásku k druhému. Láska je nejmocnější jednotící prvek vesmíru; proto miluj, miluj, miluj.

Země

22. listopadu 2013 v 23:48 MATKA ZEMĚ


Jak čas ubíhá, stále víc a víc vás prociťuje změny. Tyto změny jsou cítit hlavně v oblasti páté čakry. Je to místo, kde je třeba se naučit soustředit. Jsou to slova. Vaše pátá čakra je čakrou seberealizace a sebevyjádření jak už jistě k vám přišlo. Je zde ukotvena důležitá energie. Ne však každý z vás ji přijal. Tato energie je energií Krysta Maitrea. Máte v sobě jeho energii již aktivovanou, vy, kteří jste ji přijali. Jak to poznáte? Budete umět mluvit. Pravdu. Budete učit. Pravdu. Budete ji sdílet veřejně. Právě v tyto dny jste na to připravováni. Nejstarší z duší si jsou toho již velmi dobře vědomi, ale i ti z vás, kteří ještě necítí nyní potřebu se vyjadřovat slovy, brzy pocítí toto nutkání mluvit s lidmi o tom, co k vám přichází za informace ze světa Světla a z mého jádra.
Jsem příjemně překvapena tím, jak se již dokážete mezi sebou vyjadřovat a propojovat. Však stále velké množství z vás, kteří jste se vydali na cestu sdílet pravdu, máte problém opusit svůj strach a iluze. Stále někteří nařizujete své učení a chybí tam podpora lehkosti. Vaši žáci jsou spíše vylekaní, než uvolnění. Vaše slova jsou mlžena a ne z čisté duše. Duše, je-li čistá, je uvolněná a ne usoužená, vylekaná a ani nenařizuje, že snad někdo něco musí. Jistě, musíte věřit sami sobě. Musíte si najít učitele, se kterým rezonujete. Neotáčej se dítě po jiných hlavách, kde hledají oni víc než je zdrávo. Nahlídni, ale jsou -li ti slova tvého pravdu sdílejícího podezřelá, nenech se klamat. Pokud ti slibuje jen úspěch, lže, neupozorní-li tě na to, že jsi v období čištění a může být hůř, než je. Nelaškuj se svou duší a ověř si, zda slyší i ona spránost slov. Není vhodné ani příliš plýtvat jen motlitbami a cukrováním. Toto nikoho neposune. Toto jsou masky hrdliček, které nemají s křídli andělů nic společného, než cukrování.
Je třeba hlásat i silné slova o pravdě. Není možné si vytvořit kolem sebe iluzi, neposuneš-li se za její hranice. Pravda o učení božství a stvoření nemá hranice. Jsi-li všestraný, máš velký potenciál. Jsi-li omezený, patříš sám do školy. Bav se a žij. Nebuď utrápený. Bůh už se natrápil dost a chce se bavit. Zasměj se občas a zanech ustavičného modlení. Podívej, co si vymodlili křesťané. Nic než tmu a iluze. Já nabádám vás k pestrosti. Váš život bude nyní u mnohých vzhůru nohama. Ještě mnoho vody proteče, než najdeš ve svém srdci bezpečný přístav. Ale zase jistě, netýká se toto všech stejně. jen většiny. ještě je co dořešit a já už nyní cítím strach. Je to vpodvědomí duší a Jde ze srdcí přes nohy do mého srdce. A tak dítě pusť se toho strachu dnes večer, ať máš před přívalem Světla méně nečistoty a nemusíš tolik trpět. Dnes večer přes můj kanál půjde velmi silná energie. Já stáhnu z vás, co jsem během dne načetla a vyšlu informaci k posouzení vašemu otci Bohu. On pošle vám tolik své Lásky, kolik usoudí že snesete k očištění toho, co je pro vás již nepotřebné odžít. Přijměte záhy jeho podporu. Příliv Světla pročístí pak další zanešené karmické dluhy a poté já budu dále spolupracovat s vámi tak, jak budete již vědomě žádat. Žádej mě nyní dítě již vědomě. Vás spící nemohu donekonečna vyzývat. Nemám takto tolik prostoru ve vašich srdcích. Hana coby kanál pro energie Světla bude předávat příští týden energii Kryona. Do vašich vyčištěných míst on zanese zprávy o tom, co již je dovoleno přes vaši DNA zviditelnit. Sledujte chod události děti.

Krishnananda a Amana Trobe - Partnerská krize jako příležitost

22. listopadu 2013 v 23:17 Oblíbená videa
Poutavý rozhovor o příčinách našich problémů v partnerství. Všichni to známe. Vznášíme se na vlnách zamilovanosti, jenže pak přijde realita, avšak jak říká Krishnananda: "To je teprve ta správná fáze partnerství". Až ta nám dává možnost růst, léčit zranění z minulosti a vzájemně se obohacovat.


TZOLKIN 22.11.2013 2 CIB kin 236

22. listopadu 2013 v 13:14 Mayský Kalendář na každý den

Cib - Bojovník - Síla Inteligence

Dnešní den vám dává možnost získat vhled a jasnost na něco z vaší minulosti, možná z vaší rodové linie, co je ve vaší mysli, co vás trápí a nejste schopni přijít na věci tradičním způsobem
Dejte pozor při analýze, nepřehánějte vaše postřehy. Dualita DVOJKY může být velmi silná, ale dává možnost vhledu do dané problematiky ze všech možných úhlů a stran - takže, pokud nestojíte stabilně, může to způsobit nerozhodnost.

CIB TO JE NEJSTARŠÍ STAROVĚKÁ MOUDROST,VNITŘNÍ MOCNÁ SÍLA TOHOTO GLYFU NÁS VYZÝVÁ K TICHÉ INTROSPEKCI, ABYCHOM SAMI ODKRYLI OBLASTI, KTERÉ OBSAHUJÍ MOUDROST CENNĚJŠÍ, NEŽ JAKÉKOLIV NÁLEZY ARCHEOLOGICKÝCH POKLADŮ.

Dnes spojte analytický rozum s intuitivní moudrostí. Svá přání můžete uskutečnit jedině díky důvěře ve své vnitřní síly. Intuice provází vize do pole představivosti, představivost je zasílá do mozku a rozum je přenáší do světa fyzického. Dnes je vaše Vyšší JÁ strážcem moudrosti. Neurychlujte uměle běh věcí.

Vytvořte mentální spojení s tím, co je BOŽSKÉ. Staňte se DUCHOVNÍM kanálem. Věřte ve svoji mystickou inteligenci. Nastavte se na vnitřní signály. Pusťte se matérie. Otevřete se duchovnímu vedení.

V Pečeti BOJOVNÍKA jsou zakódovány Energie probouzející INTELIGENCI TVŮRCE. Zde se dosahuje nejvyššího stupně zralosti inteligence, přičemž podmínkou k dosažení duchovního stropu inteligence CIB, je spojení třech předchozích úrovní (Poutník, Mág, Orel). Protože lidská inteligence je dvoupólová tzn. skládá se z ROZUMU a INTUICE, každá jednostrannost se stává pro člověka problémem, časem často i mučením.

Ti, kteří úspěšně prošli předchozími úrovněmi ( Poutník, Mág, Orel ), se přestanou zabývat triviálními věcmi, začnou myslet perspektivně s inteligencí BOJOVNÍKA - a tak mohou odkrýt mnoho skvělých objevů a dosáhnout mnoha úspěchů. Na této úrovni je aktivován nejen racionální rozum, ale hlavně pravá mozková hemisféra - operativní intuice.

Pokud vám chybí síly, otevřete své Vědomí moudrosti BOJOVNÍKA. Nezapomínejte na tři předchozí vznešené úrovně a především aspekt Lásky a čistoty záměrů BÍLÉHO MÁGA. Síla srdce je základem zdravého vývoje - fyzického i duchovního.
Na úrovni CIB zmizí jakékoliv OBAVY, STRACH i VÁHÁNÍ. Zde se začíná manifestovat Vyšší Vědomí, čili duchovní moudrost vašeho Vyššího JÁ.

Polarita je tkalcovský stav, na kterém jsou tkány pozemské vzorce duchovních témat. V zrcadle polarity najdeme mnoho tváří iluze. Podívejte se do zrcadla - kdo se na vás dívá z druhé strany? Polarita odhaluje vaše duchovní dilema, konflikty a vnitřní spory. Sledujte své sklony a neochotu. Podívejte se na téma realisticky, kde zůstala zauzlována vaše duchovní nit.

Přijměte znalosti, kterými se zabývá léčba DVOJKOU. Konfliktní situace ve skutečnosti pracují jako vaši spojenci. Podívejte se také na polaritu mužské a ženské části v sobě i ve vašem partnerském vztahu. Prozkoumejte oba aspekty. Akceptujete svoje pohlaví? Nacházíte ve svém vztahu naplnění a naplňujete vy svého partnera? Obejměte panorama darů ve vašem vztahu. Zkoumejte v něm oba póly, přirozené návyky, zvyky a objevte moudrost, která z nich vychází.
Všechny výzvy jsou určeny k tomu, aby se lidé naučili poskytovat si vzájemnou úctu.

Dny s Energií Tónu DVA představují také téma Vlny mezi pozemskými póly. Pečeť stojící vedle Tónu DVA nastavuje scénu akcí ve vašem životě.V těchto dnech běží proces rozpoznávání vlastních úvah ( vzhledem k polaritě), což způsobuje, že můžete vnímat silné nervové napětí, obzvlášť jste-li osobně spojeni s polaritní Energií, např. přes kin narození.

Copyright © Výklad lze v nezkrácené a neupravené podobě šířit nekomerčním způsobem pouze s tímto aktivním odkazem na tyto stránky a uvedenými zdroji, včetně celé této poznámky.

Brána života

22. listopadu 2013 v 13:00 Skutečný mír je uvnitř


Na počátku bylo Slovo, a z tohoto Slova vyšlo BUDIŽ SVĚTLO! Paprsek lásky vytryskl do nicoty a nicota ustoupila Světlu. Smrt byla prozářena životem, a tvor stvoření započal své bytí! Krev v jeho srdci a žilách se obnovovala jako tělo dítěte, do něhož vejde duch. Tělo se stalo živým a poprvé se nadechlo v nádheře světlého bytí. Tvor děkoval Bohu za svůj vznik a za možnost žít vědomým životem. Jeho tělo sílilo a rostlo do krásy a světlosti. Jeho vědomé bytí bylo den ode dne větší a jeho postava se rozpínala do dálav prostoru.

Harmonii a krásu však postihly první známky bolesti. Tvor onemocněl. Bolest tvora se stále stupňovala. Proto Otec vyslal svému dítěti lék k uzdravení. Ukázalo se však, že nemoc se stala zákeřnou a nevyléčitelnou a utrpení tvora stále vzrůstalo. Vznikla nutnost operace nemocné části těla a jeho zhoubné ložisko vyvrhnout do mísy rozkladu. I stalo se, a tvor se opět uzdravuje. Tvora opět naplňuje klid a mír. Láska opět proudí do všech částí jeho těla, a odstraňuje všechny zbývající temné nemocné části organizmu. Bolest ustupuje a porušená imunita se zoceluje.

Poznal jsi, člověče, o čem je řeč? Poznal jsi ve své malosti velikost a sílu stvoření? Poznáváš již konečně, že veškerým tvým počínáním trpí celé tělo?! Cožpak jsi ještě nepochopil, že sám nejsi nic? Že pouze v jednotě celku můžeš růst a zůstat živ a zdráv? Vzpamatuj se! Již není čas na přemýšlení. Čas již minul! Nyní je nutná pouze okamžitá poslušnost, neboť hrubohmotný skalpel je nad tvou hlavou! Nevěř tomu, že se z Lásky před tebou zastaví. Právě z Lásky je tento skalpel vyslán, aby jednou provždy odstranil nemocnou část pochybeného falešného lidského chtění, které jako mor a virus je schopno otrávit vše, na co sáhne a kde projede jeho stín.

Ale dny, kdy se tak dělo, jsou již minulostí. Nyní zbývá pouhé slovo - "NEMŮŽEŠ" již více škodit tomuto stvoření, neboť k tomu se ti již nedostane Síly! Zbývá ti jen jedno slovo - "MUSÍŠ" se vřadit do Boží vůle nebo "MUSÍŠ" zahynout!!!

Podívej se ještě naposled kolem sebe. Podívej se na dílo tvého Pána a Boha! Nevidíš, jak jsi malý? Nevidíš, že vše co vidíš svýma hrubohmotnýma očima, je dílo Lásky? Lásky, která také kvůli tobě utvořila tyto světy, Zemi, a vše co je na ní a v ní? Cožpak nevidíš, jak vše svorně žije v harmonii, tam, kde jsi to již sám nezničil svým pochybným jednáním? Honosíte se tím, že vidíte atomy, že znáte z čeho je co složeno, a nevidíte, že vše přebývá v rovnováze? Proč se nechcete z toho poučit?

Ano, nechcete, neboť nevěříte ve svého Boha. Nevěříte ani vy, kdož si to namýšlíte. Neboť jinak by vše již muselo vypadat jinak. Síla dobré vůle a Lásky je mnohem mocnější než všechny stíny temnot. Již dávno by i při malém počtu bylo Světlo na Zemi a temno strženo tam, kde je jeho místo. Pokuste se chvíli poslouchat, nebo raději lidi kolem vás, to vám jde lépe! Zaposlouchejte se do jejich hovorů, byť o sobě tvrdí, že chtějí jen dobro a Světlo. Brzy poznáte, že každou chvíli jejich slova naznačují pravý opak.

Zanechte snahy o násilné a křečovité chtění dobra. Uvolněte se a vzhlédněte do výše. Ne v meditaci nebo jiné technice, ale jen tak volně a bez zbytečných myšlenek. Pozorujte své srdce a své nitro, jeho touha se brzy projeví. Nepřemýšlejte neustále, ale prožívejte přítomný okamžik každé vteřiny bytí. Nebude to trvat dlouho a procítíte spojení. Spojení se vším kolem vás a ve vás. Procítíte spojení s celým stvořením, a snad vám také oči zalije slza citového prožití. Na tom pak stavte své další kroky. Často se vracejte k takovým citovým prožitím, které vám umožní pohnutí srdečn&eac ute; oblasti, a brzy poznáte a pochopíte, kde je vaše pravé bytí, procítíte svého ducha, jenž se ve vás tak dlouhou dobu musel ukrývat pod zdí rozumu. Nestyďte se za projevy citu. Jen tak naleznete sami sebe a rozum konečně padne ze svého trůnu, který tak dlouhou dobu budoval. Pak ucítíte svobodu, jakou jste ještě nikdy necítili, svobodu, která již netouží po věcech světa, ale touží splynout se vším, co vás obklopuje. Bude to pro vás okamžik vítězství na cestě domů, do vašeho pravého domova.

V tento den konečně po velmi dlouhé době můžete projít "BRANOU ŽIVOTA" k dalšímu vědomému bytí. Kéž chvíle vašeho probuzení přijde již velmi brzy!

Zdroj: email Iva.B.

Jsi zde proto, abys vytvářel mír, harmonii, krásu a dokonalost....

22. listopadu 2013 v 6:00 Myšlenka Nového dne


Vždy se dívej na život z té lepší stránky. Očekávej od života jen to nejlepší a snaž se konat pouze dobro. Nikdy neobviňuj nikoho jiného, ocitneš-li se v negativní situaci. Jsi sám svým pánem. Je na tobě obrátit list a podívat se na něj z druhé strany. Vybereš-li si stinnou stránku života, nečekej, že budeš zajímavým pro ty, kteří znají radost z opravdové svobody, neboť stejné přitahuje stejné; budeš lákat pouze ty duše, které jsou ve stejné situaci jako ty. Budeš-li však šťasten a bude z tebe vyzařovat láska, okouzlíš všechny, neboť každého potěší přítomnost radostného člověka. Uč se povznášet lidi i situace, a nikdy nedovol, aby tě postoje jiných vtáhly do hlubin zoufalství. Jsi zde proto, abys vytvářel mír, harmonii, krásu a dokonalost, to nejlepší v životě, a proto vykroč a něco pro to udělej.