
Proč by ses měl čehokoliv obávat? Já jsem vždy s tebou. Jdu před tebou, abych ti připravil cestu; a ta se ti bude odhalovat v pravé dokonalosti v pravý čas. Musíš mít víru a tvá víra musí být silná a pevná jako skála, abys byl schopen žít tento život. Tvoje víra zesílí, když ji uplatníš v praxi. Víra není něco, o čem by se mělo hovořit. Musí být uvedena v život tak, aby všechny duše mohly vidět, že to není nějaký výsostný stav žití nahoře v oblacích, ale že je velmi reálná a že se uplatňuje v každodenním životě. Je zcela k ničemu mluvit o víře nebo o ní číst, když podle ní nežiješ. To znamená vrhnout se do hloubky a plavat, ne se jen brouzdat v mělčinách, s nohama na dně, a předstírat, že umíš plavat. Proč nejednat a nezačít žít tento plný a slavný život hned?































Opravdu je to tak, jak se píše v tomto článku. Já už takhle žiji několik let, ale řeknu vám, že to tedy pro mě nebyla žádná procházka růžovou zahradou. Pořád se člověk učí a pak se to ještě učí žít a žije. Pokud nemáte učitele, tak je to ještě těžší se vyznat v sobě , ve svých myšlenkách, rozpoznat staré návyky a názory, které vám byly vštěpovány od dětství. Do toho ještě mnoho zcestných informací a manipulací. Upevnit si víru v sebe, když říkáte lidem něco, co nechtějí ani slyšet a zase vás táhnou zpět, do starých kolejí, no chce to odvahu a trpělivost, ale jde to. Ale tím, že se hodně lidem otevírají oč, už to není zas až takový oříšek. Už člověk najde i člověka, který je sdílný a chce nové informace a chce si povídat , mít jiné postoje k životu, protože ví, že takhle cesta nevede a chce žít lehce a volně, bez nemocí a stresů, strachů. Prostě zvládat život tak jak se říká "žít život", ne živořit.