Nabízím osobní konzultace více ZDE "Zázrak je, když se rozhodneš sám(a) sebe poznat


NOVÉ MÍSTO, NOVÉ STRÁNKY VŠE V NOVÉM ROCE 2017!
www.annavicankova.cz - již brzy spuštěny!
Těším se na naše setkávání v Nových prostorách na Náměstí Míru 64 ve Zlíně.
Cena poukazu je světelných 987 Kč





Milý přátelé s Láskou nabízím obrázky z mé tvorby.
Vhodné jako dárek a nebo jen tak pro radost :-)
13 x 18 cm cena 233 Kč
9 x 13 cm cena 144 Kč
Poštovné 60 Kč
Po domluvě mě můžete navštívit osobně i v divadle ve Zlíně
Přeji požehnané dny!
www.slunecnikvet.cz





NA VLASTNÍ KŮŽI - krátká ukázka intuitivní energetické kresby






Červen 2010

Andělé v hvězdných lodích

25. června 2010 v 7:31 Oblíbené knihy
"...Nemáte představu, do jaké míry vaše vědomí a myšlení ovlivňuje všechny životní procesy v přírodě, která vás obklopuje. Všechny bytosti, které dosáhly vědomí své vlastní existence, ovlivňují rozhodujícím způsobem kvalitu a formování životního prostředí, ve kterém žijí. Všechno je živoucí skutečnost, i hnutí vaší mysli, všechna vaše přání, myšlenky a pocity i vaše vášně.
Zlehčovat nebo zcela vylučovat tyto pravdy a skutečnosti znamená prodloužit vaši cestu o další mnohá tisíciletí. Každé Otcovo dítě pochopí samo, na základě vlastního poznání a z vlastního popudu, že jediná pravá cesta je cesta dobra a že cesta zla je cestou lži a klamu.

Budeme vám stále na této cestě nápomocni, tak dlouho, dokud se Otec nebude moci těšit z návratu svých dětí, které u něj opět nabyly důvěru, které opětují Jeho Lásku. Neboť On je jediným Stvořitelem, Bohem a Nejvyšší Láskou. Každá myšlenka má svoji vlastní formu, barvu, vůni, tón a smysl. To platí pro všechno, co žije v lidském duchu. Děti našeho Otce mohou stvořit ráje anebo také nekonečná pekla. Otec se stále bude snažit strhnout svoje nevěrné děti zpět k Sobě a my budeme nadále Jeho věrnými dětmi a spolupracovníky, tak dlouho, až se všichni přesvědčí o skutečném stavu věcí.
Otcovy děti, které nyní dělají falešné pokusy, pochopí chyby, které dělaly. Ty způsobí na Zemi tolik bolesti, že i slepým se otevřou oči a hluchým se znovu navrátí sluch. Jejich srdce se uvolní z tisícileté strnulosti a jejich rozum bude opět prahnout po světle. Pak bude náš Otec společně s nimi slavit svátek, jakého ještě v dějinách stvoření nebylo, protože ztracený syn se konečně opět vrátí nazpět do otcovského domu.

Je psáno, že jenom syn temnosti půjde do záhuby. To nekonečně rozesmutňuje srdce našeho Otce a i nám to působí velkou bolest. Tito tvrdošíjní lidé nebudou schopni tuto lekci pochopit, nebudou však již moci více škodit. Pro ně nepřinese tento plán záchrany a lásky žádné ovoce. A my se nemůžeme postavit na místo našeho Otce. A proto běda těm, kteří pokoušejí Jeho nekonečnou dobrotu, milosrdenství a spravedlnost. Naši tvrdošíjní bratři nemají přitom nikdy zapomenout, že pro ně vždy, v každém okamžiku, existuje odpuštění, spravedlnost a láska. Budou však muset trpět v míře, odpovídající neuvěřitelné zatvrzelosti jejich srdce.

Všechno, co se během tisíciletí událo na Zemi, celé ty dějiny krve, utrpení a nespravedlnosti, budou sloužit jako odstrašující příklad, aby hřích byl viditelný ve všech svých hrůzných podobách. Hřích již téměř dosáhl hranice, kterou Otec určil. Nepřipustí už dál, aby někdo trpěl, a každý dostane odplatu podle svých skutků.

Nyní bychom vám chtěli něco ukázat. Světlo opět zesláblo. Šedá mlhovitá substavnce se rychle zbarvila a před sebou jsme uviděli dítě, jehož materiální tělo bylo těžce postižené. Naproti tomu jeho jemnohmotná těla zářila v tak nádherných barvách a v takovém stupni harmonie... Křiklavý rozdíl mezi těmito těly ve mně vzbuzoval až nevoli. Vnitřní krása tohoto dítěte zcela zastiňovala útrpný dojem, který vzbuzoval jeho zevnějšek.

Jestliže lidské vědomí jako dárce energie a života již neplní svou úlohu a naopak způsobí takovéto hrůzy a utrpení, pak jsme to velice často my, kteří se rodíme do těchto těl. Nic nevíte o tom, že jsou to většinou andělé, kteří trpí v těchto znetvořených tělech a nemocných mozcích, do kterých vstoupili, aby splnili vyšší a důležitý úkol ve prospěch svých pozemských bratří.

Toto jsou plíce vašeho světa. Až to všechno jednou pochopíte, nenajdou se již lidé, kteří by Boha obviňovali z toho, že stvořil bytosti, které musí trpět, nýbrž dají vinu jedině zlobě a špatnosti svého tvrdého srdce, a budou chválit ty, kteří, ač nevinní, raději s pokorou nesli vaše bolesti jenom proto, aby vás mohli zachránit. Jaký by jinak měla smysl prolitá krev mučedníků a všechny činy lásky ze všech dob? Jaký smysl by mělo všechno, co na sebe vzal ten, který zemřel na kříži, aby vám postavil před oči celou pravdu a aby vám předal největší učení lásky, které kdy bylo na Zemi zvěstováno?
Hodina pravdy se blíží a jakmile se zvedne závoj zapomenutí, který byl nutný na to, aby bolest byla držena v snesitelných mezích, pak každý pozná, jestli se na Zemi narodil pro to, aby byl spasen, nebo aby zachránil ostatní poté, co sám dosáhl spasení. Neboť i andělé, když se narodí na Zemi jako lidé, musí být nejprve sami zachráněni, a pak teprve nabudou síly zachraňovat druhé, plníce tím své těžké poslání.

Někteří z nás dávají přednost utrpení v trýzněném těle, než aby vás nechali vychutnat všechny následky zla. Je psáno, že nemáte soudit! Proto nesuďte, nýbrž zůstávejte v lásce, neboť to je jediná záruka vítězství dobra nad zlem. Svěřte se do rukou Boha, svého Otce, a jeho věrných dětí, které v lásce pracují pro vaše dobro. Buďte dobří a prostí!

Přijde čas, kdy se nebudeme muset loučit. Všichni pozemští bratři, kteří budou chtít, budou s námi moci podnikat cesty do kosmu. Bude na to stačit pouhé přání a především musí být dětmi lásky našeho nebeského Otce. Společně navštívíme nové světy a nová nebe. Převezmeme úkoly lásky a poznání ve prospěch našich bratří a sester, kteří chtějí jít cestou rychlého vývoje. A pak budeme stát tváří v tvář našemu Otci, neboť společně překročíme nebeskou hranici. Můžete si být jisti, že toto je pravda.
cdx
...Cítili jsme se lépe, než kdykoliv předtím a celé naše nitro bylo prostoupeno nekonečným mírem. Nacházeli jsme se ve stavu blaženosti, který proměňoval celou naši bytost a probouzel k životu síly dřímající v nás. Naše pozornost se soustředila na nejvyšší stupeň a všechny naše smysly byly připraveny vnímat to, co zde uvidíme a uslyšíme.

Naše srdce planulo láskou, která je na Zemi neznámá. Ilmut vstoupila po boku muže, jehož výraz vzbudil náš obdiv; byl hezký a působil sympatickým dojmem. Sesedli jsme se do půlkruhu na sofa a do lenošek stojících naproti.
Laskavý pohled tohoto muže na nás spočinul. Potom začal hovořit:
"Naše misie, která od nás shora byla vyžádána, se nyní blíží ke konci. Ale při této příležitosti můžete ještě nabýt zkušenosti a znalosti, které budou doplněním vaší přípravy. Rády bychom vám zprostředkovali ještě více znalostí, než bylo možno vám předat během, krátké doby, kterou jsme měli k dispozici, vzhledem k dalším problémům, jež musíme vyřešit k vašemu prospěchu.

Nad tím, že tato misie končí, se ale nermuťte, neboť stále budeme stát při vás a budeme vám zprostředkovávat pomoc a nepostradatelné světlo. Na Zemi, existuje mnoho naléhavých problémů. Nízký vývojový stupeň mnohých národů způsobuje hlad a smrt, které jsou důsledkem podvýživy a nemocí, následků nedostatku a bídy. Je to těžká vina, která spočívá na národech s kvetoucím hospodářstvím. Na Zemi existuje tolik možností a tolik zdrojů, z kterých by mohla být čerpána pomoc, že by se všem mohlo dařit dobře. Ale sobectví a chtivost obohacení a moci jsou příčinou toho, že tito chudí musí strašlivě trpět."

Týna jej přerušila otázkou: "Proč nezasáhnete a nezachráníte tyto národy před hladem? Proč nepůsobíte v tom směru, aby všichni, kdo mají možnost a vůli tento stav změnit, se mohli zasadit, aby všechna tato bída byla podstatně zmírněna?"

Mužovo vysoké čelo se svraštilo a on si povzdechl:
"To nemůžeme udělat," ujistil ji. "A právě to nám dělá velké starosti. Kdybychom se bezprostředně vložili do záležitostí vaší planety, vytvořili bychom tím ještě vážnější komplikace. Již jednou jsme se před vámi zmínili, že znáte jenom část tohoto problému; v tomto případě bychom skutečně museli zasáhnout násilím, abychom vynutili spravedlivé rozdělování hodnot, a při tom bychom byli nuceni vložit se i do vašich válečných operací. Všechno by se změnilo. Byli bychom zataženi do řetězce nenávisti a násilí, které panují na Zemi, a i my bychom se stali násilníky. Naproti tomu universální zákony jsou vytvořeny tak, že jsou sto všechno zlo, které je v člověku, cestou trpělivosti jednou provždy vyhladit. Všichni, kteří trpí nespravedlivě, budou nesčíslněkrát více odměněni, než si dovedou představit.

Proto ten, který přišel na Zemi a zemřel pro své bratry a sestry, řekl: "Blaze vám, chudí, neboť vaše je království Boží. Blaze vám, chudí, kdo nyní pláčete, neboť se budete smát. Veselte se v ten den a jásejte radostí; hle máte hojnou odměnu v nebi."

"Je mnoho důvodů, proč působíme na duchovní příčiny vašich záležitostí; působíme v hloubi srdcí všech, kteří trpí. Otec nám dal tento úkol na Zemi, na planetě, nad kterou bdíme, kterou milujeme a kterou, proti vašemu zdání, vedeme na cestě k dobru, aby všichni našli svou cestu k Tomu, který je chce přivést do jejich zasloužených nebeských obydlí. Neřekl vám před tím, než byl zabit: "Vy jste zdola, já jsem shůry. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z tohoto světa. A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já."
On, jehož moudrost daleko přesahuje naši a jehož láska obsahuje všechno to, čeho i my bychom měli být schopni, všechno předzvěděl a ví všechno. Učil nás, že trpělivost je jednou z velikých cest věčného života. Tvrdost zla, která přešla na mnoho bouřících se bratrů, narazí na odpor; trpělivost a utrpení spravedlivých jí budou postaveny do cesty. To porazí hřích, cestu nepravosti. Postavit nátlak proti nátlaku, násilí proti násilí, zlo proti zlu, by zlo nevyhladilo, nýbrž vytvořilo příznivé podmínky pro další nadvládu zla, tak, jak se to odedávna děje na Zemi. Naše poznání nám umožňuje vyhnout se takovýmto bludným cestám. Proto říká Písmo: "V tom je trpělivost svatých."

Řekli jsme vám, že to, co přijde, bude skutečně konec zla na Zemi. Již je připravena sedmá polnice, která ohlašuje záchranu. Sedmá pečeť již byla otevřena tím, v jehož ústech nebyla nalezena lež. Kalich božího hněvu je naplněn pro ty, kteří se těší z utrpení druhých.

Paul, který jinak málo hovořil, se na něj podíval a zeptal se: "Jak je možné uvést Boží lásku do souladu s Božím hněvem, o kterém jsi právě hovořil?"

Muž povzdechl: "Když má Otec dobré a proti nim vzpurné děti, pak nabádá ty neposlušné k tomu, aby se vzpamatovaly. Jestliže se neposlušní zatvrdí, neposlouchají podle Otcových slov a tvrdošíjně neustále přivádějí sebe a své bratry do nebezpečí, pak se Otcova varování stanou přísnějšími. Ale přísnost našeho Otce není nikdy zlovolná. Je to dobrý Otec a Jeho jedinou snahou je svého syna nebo dceru přivést k rozumu, a to v jejich vlastním zájmu. Jestliže pak oni podnikají šílené věci a při tom se vydávají v nebezpečí zničit sama sebe, pak je Otec nucen učinit všechno, co je v Jeho moci, aby toto neštěstí odvrátil. A když se zlovolnost těchto vzpurníků obrátí v opovržení vůči Němu a za každou cenu si přejí utrpení svých bratří, jen aby tvrdohlavě prosadili svou vůli, z pouhého sobectví a násilnictví, pak zahoří srdce zrazeného a zraněného Otce hněvem. Přísný trest pak bude jediným a posledním prostředkem k tomu, aby bylo zabráněno úplnému zničení jeho odpůrců, kteří by jinak všechny, kteří násilí používat nechtějí, podřídili své vládě. Pozemšťané by měli uvážit, že Boží hněv, který Písma tak často zmiňují, není žádný nesmysl nebo nic neříkající poetická metafora, nýbrž největší znamení lásky Boha Otce ve vztahu k Jeho neposlušným dětem, které nedbají Jeho zákonů.

Uctíváme našeho Otce v Jeho dobrotě, Jeho milosrdenství a Jeho spravedlnosti, které jsou nekonečné. Uctíváme jej ale i v Jeho nejsvětějším hněvu vůči Jeho pozemským dětem, které připravují sebezničení svého vědomí a zničení všeho materiálního na své planetě..

Lidé na Zemi se vyzbrojují pro zničení této planety. Nahromadili obrovské množství smrtonosných zbraní a snaží se ospravedlnit své činění tvrzením, že kdyby to neučinili oni, učinili by to ti druzí. To je to samé, jako bychom se my ozbrojili až po zuby, abychom zničili pozemšťany, a Bohu Otci přitom řekli, že kdybychom to neučinili my, postarali byste se o to vy. To je pošetilá filozofie, která se odedávna pokouší ospravedlňovat zlo ve všech jeho formách. To ale neosvobodí lidi od zodpovědnosti za zločin zničení jedné z nejkrásnějších planet ve stvořeném prostoru vesmíru, v Domě našeho Otce.

Opakujeme, že je psáno, že Bůh vyzbrojí svoje stvoření! Všichni pak budou muset uznat, jak dalece mělo Písmo pravdu; neboť slova, která nám Otec zjevil a která vám odedávna předáváme, oznamují všechny ty události, které vám velcí mistři, ale především Kristus, pán nás všech, jejich prostřednictvím zjevil a které se vyplní tak, jak tomu vždy bylo.

Také vám předpověděl, že budete slýchat zvěsti o válkách a o událostech s těžkými důsledky. Současně vám řekl, že to ještě nebude konec, nýbrž události, které tomuto konci budou krátce předcházet. Nemáte dojem, že Země je blízko bodu, ve kterém na celém světě vzplane požár, podobně jako na poli, kde hoří plno ohýnků jako předehra k mohutnému požáru? Nejste schopni, tváří v tvář faktu, že tato planeta může být zničena, pochopit, že vyplnění Písem stojí těsně před vámi? Ježíš vám řekl, že znamení, která ohlašují vývoj počasí, jste schopni rozeznat, ale znamení času vám nic neříkají a že jste proto pokrytci. Nemyslíte si, že je nemožné tyto zjevné pravdy popírat?"

Nyní se vložil do hovoru Firkon a prosil nás, abychom se zamyslili nad tím, co nám říká Jan ke slovu Ježíše Krista:
"V Janově evangeliu můžete číst slova Mistra: Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli. Jakmile však přijde On, Duch Pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít."

Jednoduchost je jedna z velkých cest Světla

// Ukázka z knihy Andělé v hvězdných lodích Giorgio Dibitonto//

Šíření vámi vybraného textu prosím v původní podobě s uvedením odkazu na  stránky    www.slunecnikvet-anna.blog.cz Děkuji

Jeho Království od Mika Waltari

23. června 2010 v 0:01 Oblíbené knihy
Avšak již jsem se nedivil ničemu, co se dělo, neboť všecko bylo jako v jasném snu, třeba jsem seděl na zemi a cítil její chlad, viděl nad sebou hvězdné nebe a slyšel šum lidských hlasů, jako by narážely těžké vlny na břeh. Neměl jsem jiné myšlenky než jistotu okouzlení, že Ježíš Nazaretský přichází a že ho spatřím. Jeho chléb mi neuvízl v hrdle, ani mne jeho víno neudusilo.
Tak uběhl čas dlouhé noční hlídky a myslím, že nikdo neusnul, nýbrž že všichni čekali. A nebylo v tom čekaní ani trochu netrpělivosti, neboť bylo ono jako čas přípravy. Náhle pozvedl slepec hlavu a otázal se: "Snad se již dní? Zdá se mi, že vidím světlo?" Obrátím vzrušen hlavu ke středu zástupů a upíral své oči tím směrem.
I my jsme zvedli zraky a spatřili jsme zmrtvýchvstalého, jenž přišel mezi své. Jak a v které chvíli, to nemohu vysvětlit, ale nemohl jsem se zmýlit. Měl na sobě bílé roucho a vyzařovalo z něho světlo hvězd, takže celá jeho postava jako by žhnula světlem, a i jeho tvář žhnula. Velice pomalu procházel mezi skupinami lidí a zastavoval tu a zase tam, jako by zdravil své, a vztahoval k nim paže, jako by jim žehnal.
Pomalu již všichni pozvedli hlavy a hleděli stejným směrem, ale nikdo se neodvážil vstát a běžet k němu. Najedno jsme zaslechli silný ženský výkřik. Žena padla před ním na tvář a volala, pláč i jásot v hlase: " Můj Pane a můj Bože!" Zástupy se zachvěly, ale Nazaretský se sklonil a pohladil ženu po hlavě. Žena ihned ztichla. Slyšeli jsme, jak zástup zhluboka vydechl, ale pak šeptali mezi sebou a šepot se nesl od jednoho k druhému: " Je to on, Pán, jenž přišel mezi nás."
Slepý zvedl hlavu, položil si ruce na kolena a pravil: "Nevidím ho. Vidím jen světlo, jako by mi svítilo slunce do očí."
Nedovedu říci, jak dlouho setrval s námi, neboť to bylo, jako by se zastavil čas, ale přesto jsem prožil naplnění lidského života, když se pohyboval uprostřed zástupů, zastavuje se, aniž na koho zapomněl. Všecko bylo tak prosté a přirozené a jasné samo sebou, že mi nezbyla ani nejmenší myšlenka pochyby, či údivu nad tím, co se děje. A nemohu to jinak pochopit, než že jsem byl té noci v jeho království.
cd

Konečně přichází k nám. Všecko se ve mně začalo chvět a plout, jako by moje nitro bylo samá voda. Zdálo se, že oslovuje jednotlivé lidi a žehná jim, ale slova nebylo slyšet, ačkoli jsem rozeznával, jak mu zaníceně přikyvují hlavou jako v odpověď. Teď již stál u nás a hleděl na nás. Jeho tvář byla znavená, ale žhnoucí, plála a z jeho očí mu zářilo jeho království. Viděl jsem, že se ústa slepého pohybují, ale ani hlásku jsem nezaslechl, že jsem se podivil, jestli jsem najednou
snad ohluchl. Ale zatím natáhl ruku přejel slepcovy oči a položil pak ruku na chlapcovu hlavu. Oba padli na zem před ním a zůstali tak nehybní. Stejně leželi na zemi všichni ti jichž se dotkl.
Potom se podíval přímo na mne a jeho pohled byl takový, že jsem si pomyslel, kdyby se mne dotkl, zemřu. Má ústa se pohybovala a zajisté jsem k němu mluvil, ačkoli jsem neslyšel vlastního hlasu. Myslí, že jsem prosil: "Pane vezmi mne do svého království."
Pravil: "Ne každý kdo mi říká pane, pane, zaslouží si vejít do království, nýbrž kdo slyší má slova a plní vůli mého Otce."
Zeptal jsem se: "Co je tvé slova a co je vůle tvého Otce?"
Pravil: "Víš to již. Co učiníš jedinému z těchto nejmenších, mně učiníš. Nelze říci o nebeském království, že je zde čí onde, nýbrž království je v tobě a ve všech, kteří mne znají."

Šíření vámi vybraného textu prosím v původní podobě s uvedením odkazu na  stránky    www.slunecnikvet-anna.blog.cz Děkuji

Příběh, který je krátký, ale velmi poučný...

20. června 2010 v 21:48 | Ze setkání v Pardubicích 3.7.1999 s Láskou přepsala Sluneční květ 9.9.2009 |  Skutečný mír je uvnitř
Ježíš potkal v poušti skupinu lidí. Skupinu tvořilo 20 lidí, převážně žen a dětí, ale byli v ní i muži. Tito lidé se vydali do města a šli k němu původně správným směrem, ale pak se od tohoto směru odklonili, zašli si pořádný kus cesty a začali bloudit. Měli velký hlad. Ježíš tyto lidi nasytil. Učinil to nesmírně jednoduchým způsobem. Řekl jim, aby si připravili jídelní plátno a misky. Pak Ježíš ke každému přistupoval a když se dotkl plátna či misky, objevila se na plátně či misce chlebová placka. Lidé dostali svůj chléb a byli šťastni. Zejména ženy byly velmi šťastné, protože jejich děti se dosyta najedli.
Lidé cítili z Ježíše sálat obrovskou nekonečnou Sílu, leč vůbec se jí nebáli, neboť ona je prostupovala a oni se cítili klidní, vyrovnaní, spokojení, veselí a šťastní.
Ježíš s těmito lidmi v poušti prodléval po dva dny. A po celou tu dobu jim vysvětloval své myšlenky. Řekl toho velmi mnoho a mluvil hlavně k ženám - matkám. Mluvil o tom, jak mají brát ženy své mateřství a jaký vztah mají mít ke svým dětem. Mluvil také o tom, co je to Láska k dětem. Ježíš říkal, že matky nemají milovat děti jenom tehdy když jsou hodné, poslušné, usmívají se, zkrátka když činí svým matkám jenom radost. Ježíš říkal, že je zapotřebí, aby si ženy uvědomily, že dítě je také osobnost a může mít zcela jinou povahu a jiné chování, než jeho matka očekává. Matka se však musí dívat na dítě vždy s Láskou a to i tehdy, když dítě zlobí, nebo něco rozbije, zničí, chybuje, tak jako chybovala i Jeho Matka. Matky musí odpouštět dětem chyby, tak jako odpouští matkám chyby Otec Stvořitel. Matky musí mít rády svoje děti takové jaké jsou, se všemi nedostatky. Vždyť Otec nás má rád i s nedostatky, které máme a nezanevře kvůli nim na nás, nýbrž nám vždycky pomůže a ochrání nás
Matky mají takto brát své děti a musí pochopit, že každá chyba je důležitá, že s každou chybou se dítě vyvíjí, že každá chyba je důležitá pro vývoj dítěte, má-li být jeho vývoj přirozený. Matky mají právo děti pokárat, ale mají tak učinit způsobem, který by byl pro dítě užitečný, aby dítě pochopilo co učinilo špatně, vzalo si z této chyby poučení a příště již vše udělalo správně.

Matky mají stále myslet na to, že i ony jsou nedokonalé Děti Boží, že i ony stále chybují, neboť jejich duchovní vývoj není ukončen. Ježíš mluví také o tom, co je to Láska matky k dítěti, co je to Láska k bližnímu, poučoval lidi o tom, že chyby nejsou zlo a tedy cosi záporného, ale že se jedná o přirozený vývoj! Ježíš také řekl, že tak jako odpouští matka dítěti, tak mají dospělí lidé odpouštět si navzájem. Bližní bližnímu. I dospělí lidé přece nevědí úplně všechno. I oni sice prodělali různé zkoušky, které je poučily, avšak z mnohých zkoušek si žádné poučení nevzali, i když tak učinit měli. Toto všechno je v nás. A jsou věci, na které přijde každý člověk vždy jiným způsobem než ostatní lidé, a než na to přijde, může mu to trvat déle než ostatním lidem. Ježíš tím chtěl říct, že nemáme a nesmíme jiné lidi odsuzovat a kritizovat, ale že se máme snažit všem lidem pomoci, pochopit je, poučit, Máme si uvědomit, že všechno souvisí se vším a vše se vyvíjí přirozeným způsobem. Ježíš lidem řekl, že ani Otec se nedívá na lidi jako na jakési záporné bytosti, protože často chybují a dokonce se dopouštějí některých chyb několikrát Otec lidi chápe a je šťasten, že takovýto vývoj prodělávají, protože Otec ví, že na konci tohoto vývoje budou znát a vědět naprosto všechno. Tak jako Otec se dívá na lidi., stejně tak matky se mají dívat na svoje děti, mají vědět, že všechno souvisí se vším a že všechno chce svůj čas.

Šíření vámi vybraného textu prosím v původní podobě s uvedením odkazu na stránky www.slunecnikvet-anna.blog.cz Děkuji

Dokážete to?

20. června 2010 v 20:55 Jednoduchost života
Dokážete to? Jste schopni zapomenout na minulost , aniž byste utonuli v sebelítosti? Pokud to dokážete, tak se již opravdu začínáte učit žít v přítomném okamžiku, ve věčném, přítomném nádherném nyní…..

s

Otevírání dveří do nitra

20. června 2010 v 19:01 Oblíbené knihy
c
Víš vůbec, co znamená milovat, cítit, že tvé srdce je naplněno takovou radostí a vděčností, kterou už nemůžeš obsáhnout a která přetéká ke všem duším, jež tě obklopují?Je to slavnostní pocit pohody a souladu s veškerým životem.
Všechen strach, všechna nenávist, žárlivost, závist a lakota zmizí, protože tam, kde je láska, není místo pro záporné a destruktivní síly.
Je-li tvé srdce chladné a necítíš žádnou lásku, nezoufej, ale rozhlédni se kolem a najdi něco, co můžeš milovat. Může to být nějaká docela malá věc, a tato malá jiskra může zažehnout celou tvou bytost, až v tobě vzplane láska. Pouhý malý klíč může odemknout těžké dveře.
Láska je klíč ke všem zavřeným dveřím. Uč se s ní zacházet, dokud všechny dveře nebudou otevřeny. Začni právě tam, kde jsi. Otevři oči i srdce a odpověz svou láskou všude tam, kde je třeba.
//Z knihy Otevírání dveří do nitra od Eileen Caddyova//


Šíření vámi vybraného textu prosím v původní podobě s uvedením odkazu na  stránky    www.slunecnikvet-anna.blog.cz Děkuji