Nabízím osobní konzultace více ZDE "Zázrak je, když se rozhodneš sám(a) sebe poznat


NOVÉ MÍSTO, NOVÉ STRÁNKY VŠE V NOVÉM ROCE 2017!
www.annavicankova.cz - již brzy spuštěny!
Těším se na naše setkávání v Nových prostorách na Náměstí Míru 64 ve Zlíně.
Cena poukazu je světelných 987 Kč





Milý přátelé s Láskou nabízím obrázky z mé tvorby.
Vhodné jako dárek a nebo jen tak pro radost :-)
13 x 18 cm cena 233 Kč
9 x 13 cm cena 144 Kč
Poštovné 60 Kč
Po domluvě mě můžete navštívit osobně i v divadle ve Zlíně
Přeji požehnané dny!
www.slunecnikvet.cz





NA VLASTNÍ KŮŽI - krátká ukázka intuitivní energetické kresby






Květen 2010

1. Zeleň – věc veřejná

12. května 2010 v 21:45 | Autorem tohoto článku je Jaroslav Tůma
Všichni si snad uvědomujeme, že na této planetě nežijeme sami, že kromě nás je zde nespočetně druhů živočichů i rostlin. Daleko dříve, než se objevil první člověk, byly tu již stromy, které považujeme za tzv. "zelené spoluobyvatele". Oni se bez nás obejdou, my bez nich ale ne! Jsou důležitou složkou harmonicky utvořeného celku, který dnes nazýváme životním prostředím. Přímo či nepřímo jsou základním zdrojem výživy všech živočichů včetně člověka. Sebedokonalejší továrna či laboratoř na světě pak nedokáže to, co každá z buněk zelené rostliny.

Rostliny jsou zároveň dokonalým kolektorem, transformátorem a akumulátorem sluneční energie. Tu získávají ze světelné energie, která k nám na Zemi proudí z dalekých končin Vesmíru. Sluneční světlo pohlcují listy, kde se stává zdrojem energie, aby zelené rostliny dokázaly přeměnit vodu a oxid uhličitý v glukózu (cukr). Přitom uniká do vzduchu kyslík. Zní to velice jednoduše, ale ono to zase tak jednoduché není...
Rostliny a tudíž i stromy mají pro náš život a tvorbu krajiny i jiný význam,. Mají schopnost neustále obnovovat kvalitu vzduchu, snižovat obsah škodlivých mikroorganismů v našem okolí, pohlcují prach a škodliviny, zadržují hluk, příznivě působí na duševní stav lidí a v neposlední řadě mají schopnost udržovat ekologickou stabilitu vlastních i okolních přírodních systémů. Podílejí se tak dominantním způsobem na rekultivaci devastovaných území. Jednoduše řečeno: "Nevnucujme přírodě naše nedokonalé představy o Jejím vnitřním řádu, a ponechme Jí svobodný prostor pro její dokonalé harmonické působení, Ona si již bude vědět rady. Uvidíme, že příroda je skutečně mocná čarodějka a že napraví i naše chyby, které pramení z naší neznalosti tohoto složitého procesu.

Tam, kde lidé po staletí dokázali vnímat Její krásu, a pochopili Její základní zákonitosti a také se podle nich chovali, nikdy toho nelitovali. Dnes jsme mnohdy svědky jednání některých jedinců, kteří si neustále myslí, že jsou pány svého okolí a že si mohou beztrestně dovolit jakékoliv bezohledné jednání vůči přírodě a zejména vůči stromům. Nepochopili, že strom je dar, který nám byl poskytnut pro naše základní životní potřeby, ne pro naše roztodivné, někdy nesmyslné nápady.

To, že stromy vyrábějí tu nejcennější surovinu na světě pro všechny živé tvory - kyslík, snad ví každé dítě. Při procesu výroby kyslíku, je potřeba velké množství energie, která k nám přichází z okolního Vesmíru /ne odjinud/, jehož jsme nedílnou součástí. Při opačném procesu se část kyslíku spotřebuje a uvolňuje se energie. Dýcháním rostlin se tedy část kyslíku opět spotřebuje. To je jen zhruba polovina produkce rostlin. Vždy tu pro nás zůstává "zdarma" ta druhá polovina, která nám přináží život.

Klimatické účinky vzrostlé zeleně jsou příčinou významného ovlivňování meterologických jevů v přízemní vrstvě atmosféry. Patří k nim sluneční záření, teplota a vlhkost vzduchu, výpar vody, vyzařování tepla, cirkulace vzduchu, rychlost větru a elektrické vlastnosti atmosféry. Porovnejme teď nekonečnou práci rostlin, s naší mnohdy zhoubnou a destrukční činností a důsledky v podobě klimatických výkyvů a změn!

Uvedené faktory mají značný vliv na zdraví člověka. Proto také například lázeňská města vznikala tam, kde byly ty nejpříznivější podmínky pro lidský život. Z toho vidíme, že vliv zeleně, a tudíž zejména stromů, jako těch největších zástupců rostlinné říše, se nedá popřít ani tím největším odpůrcem přírody. Protože příroda je harmonický celek, nelze tedy jednotlivé její zákonitosti oddělovat. Vždy na ni tedy musíme nahlížet jako na celek a své místo zpětně nalézt v samém jejím středu, ne někde na okraji.

Člověk má rád tepelnou pohodu v určitém prostředí. Ta však závisí na teplotě vzduchu, vzdušné vlhkosti a pohybu vzduchu. Zeleň v krajině významně reguluje teplotu vzduchu. Má nejen schopnost zastínit, ale na druhou stranu i schopnost podpořit provětrání městské zástavby. Tam, kde je dostatek zeleně, je také pro dýchání příznivější vyšší vlhkost. Je to ovlivněno nižším výparem vody, ale i schopností rostlin zadržovat značnou část srážkové vody. Z tohoto důvodu se ve světě, ale i u nás, v husté zástavbě realizují poměrně drahé stavby se střešními zahradami. Asi 80% zadržené dešťové vody stromy zase vrací zpátky do ovzduší.

Stromy jsou významnými výrobci protimikrobiálních látek, tzv. fytoncidů. Jsou to látky na bázi silic a éterických olejů, které usmrcují různé drobné organismy, které poškozují zdraví člověka. A tak dřeviny působí vlastně jako biologický filtr a to při přímém i nepřímém kontaktu s mikroorganismy. Například zerav západní (Thuje) tak dokáže zničit bakterie způsobující tuberkulozu. Ale jsou tu i další podobné stromy: borovice, balzámové topoly, ořešáky, lípy, jilmy, hlohy...
Bylo zjištěno, že i pryskyřice našich jehličnatých dřevin je nasycena těkavými protibaktericidními látkami (vůněmi). Zeleň je tou nejdokonalejší biologickou továrnou. Pro příklad: 1 ha listnatého lesa vyrobí denně 2 kg fytoncidů, 1 ha jehličnatého borového lesa 5 kg těchto látek a 1 ha jalovce dokonce 30 kg fytoncidů! Odborníci uvádějí, že v 1 cm3 městského vzduchu je obsaženo průměrně 500-800 bakterií, zatímco v lese či parku jen 40-50.

Stromy rovněž filtrují a pohlcují škodliviny z ovzduší, které nesmyslně vyrábíme, mají tak velký vliv na čistotu ovzduší. Vhodně založená parková zeleň dokáže zachytit 50-75 % prachových částic. Obvzláště dobrou zachycovací schopnost mají dřeviny s drsnými či chlupatými listy, nebo listy lepkavými, jako např. hlošina úzkolistá, škumpa orobincová, rakytník řešetlákový, kalina tušalaj.
Stromy však také dokáží ze vzduchu zachytit kapalné a plynné látky, které rovněž znečišťují ovzduší. Ovšem takové látky působí na rostliny rovněž negativně, ba přímo toxicky, neboť jde o jedy. Pokud není koncentrace škodlivě působících emisí příliš vysoká (jedná se zejména o zplodiny vznikající provozem motorových vozidel či nedokonalým spalováním topných zařízení), pronikají dovnitř listů rostlin a zde mohou být přeměněny na netoxické soli. A opět pár čísel: lesní porost o rozloze 1 ha může za rok zlikvidovat asi 100-200 kg síry (z SO2). V našich podmínkách dokáže lesní ekosystém výrazně snižovat škodliviny z ovzduší tím, že filtruje znečištěný vzduch. Výzkumy ukázaly, že každý hektar zeleně je za rok schopný vstřebat z ovzduší 150 tisíc kg prachu, 600-700 kg sloučenin železa, 600-700 kg sloučenin hliníku, 100-150 kg sloučenin manganu, 80-100 kg fluoru a 5 kg těžkých kovů (olova, zinku, stroncia spod).

Každý hektar dospělého lesa pak přeměňuje ročně 41 tisíc kg oxidu uhličitého na 30 tisíc kg kyslíku! Vhodně strukturované porosty dřevin dokáží tlumit hluk, který lze snížit až o 10 dB.

Vliv zeleně na zdraví člověka je podstatou rekreační funkce lsů, parků a zahrad. Jedině mezi zelení se může člověk rychleji zotavit duševně i tělesně. Vhodným protipólem průmyslového a městského prostředí je také promyšleně zřizovaná příměstská a krajinná zeleň. Mikroklima ve vzrostlé zeleni se výrazně liší od toho, kde zeleň chybí nebo je nedostatečná. Koruny stromů totiž ve dne brání pronikání přímého i rozptýleného slunečního záření a v noci naopak zabraňují vypařování tepla. Sluneční záření, které projde korunami stromů, je nejen zeslabeno, ale i změněno ve své spektrální skladbě. Životní prostor člověka je tak obohacen o odstíny žluté a zelené, které na něj působí uklidňujícím způsobem. Světlo je využíváno i k tvorbě biomasy.

Výsledky mnoha ekologických a lékařských šetření prokázaly, že nejvhodnějším prostředkem proti nepřirozenému působení civilizačních vlivů je blízký kontakt s přírodou, hlavně s ekologicky, hygienicky a esteticky funkční zelení, která má nenahraditelný účinek na fyzické i psychické zdraví, na pohodu a regeneraci sil obyvatel měst a průmyslových oblastí.
Obecně platí, že estetické působnosti dosahují především volněji strukturovaná zeleň, za účasti různých typů lesů a roztroušené zeleně, vodních ploch a zemedělských kultur. Les a rozptýlená zeleň výrazně zvyšují estetickou hodnotu území a zejména příměstské lesy vytvářejí malebnost a mnohotvárnost krajinného prostoru. Proto citlivého člověka více přitahuje pro stavbu jeho sídel podobně strukturovaná krajina, nebo se potřebuje obklopovat zahradami a parky, či u svých domů zřizovat zimní zahrady pro období nepřízně počasí.

Lesy pokrývají v průměru 30 % území naší republiky. Jsou však oblasti, kde zeleň tvoří pouhá 2% plochy! Když si vezmeme pro srovnání původní tvářnost české krajiny, kterou téměř souvisle pokrývaly smíšené lesy, pak volné partie podél toků obývalo převážně zemědělsky se živící obyvatelstvo. Tito lidé, až již to byli nám známí Keltové či staří Slované, dokonale znali krajinu, uměli se s ní sžít, neboť jim přinášela vše co potřebovali. A protože si přírody vážili a ctili jí, podle toho se k ní také chovali. Strom u nich pak byl posvátným symbolem přírody. Vše se však později změnilo s příchodem nových společenských vazeb.

Ekologicky stabilizační funkce zeleně vyplývá v našich zeměpisných podmínkách z toho, že les je konečným, stabilním a nejvyváženějším společenstvím, které je nejen samo harmonické, ale dokáže příznivě působit i na své okolí. Zeleň vhodně reguluje vodní režim v krajině a chrání půdu proti erozi. Tam, kde již byla vlivem člověka krajina poničena, opět stromy a keře nastolují pořádek, v případě, že dojde k vhodné rekultivaci (obnově). Zde mají velký význam typicky domácí dřeviny jako bříza, jeřáb, olše, topoly, vrby, lípy, duby, javory, jasany, habry, hlošiny, z keřů pak bez, plané růže, ptačí zob a další druhy, které zásobují půdu také humusem.

Význam lesních a parkových úprav neustále roste, v souvislosti s růstem dopravy a průmyslových zón. Zakládání a zejména údržbě zeleně ve městech i na venkově, by proto měla být věnována daleko větší pozornost, tak jak je to běžné v každé uvědomělé a přírodu vnímající civilizaci.
Máme na co navazovat. Čeští sadaři a zahradníci v minulosti patřili mezi evropskou špičku. Dlouhá léta stagnace však přinesla i změnu názorů mnohých lidí u nás na význam zeleně a někteří si dokonce myslí, že stromy a keře jsou zbytečným a drahoceným luxusem, bez kterého se všichni obejdeme. Opak je však pravdou. Důsledkem je vysoká úmrtnost Čechů na civilizační choroby, stále se zvyšující procento lidí s alergickými potížemi, což je důsledek nesprávného chápání našeho postavení v přírodě, v "lůně" Matky Země. To nemá být dominantní, panovačné, nýbrž harmonickým spolužitím se vším živým kolem nás.

Díky nesprávným názorům se neustále snižuje věková hranice lidí s totálně poškozeným (disharmonizovaným) organismem, což nazýváme zjednodušeně jako selhávání imunitního systému. Člověk sám sebe ničí jedy, které nesmyslně vypouští do ovzduší, vod i půdy. Ale tím největším jedem je naše necitlivé myšlení a otupělé vnímání.
Zcela nepochopitelně vystupujeme proti přirozenému přírodnímu koloběhu, který i nám dává život a zdraví, a který tu fungoval miliony let před námi. Člověk nemá právo ničit svévolně a bez rozmyslu stromy, keře, ale i "obyčejný" trávník (louku) ve svém okolí. Součástí tohoto ekosystému je pak životodárná voda.
Žádné zákazy ani sankce nepomáhají, když sami viníci si včas neuvědomí nesprávnost svého počínání. Ale vše negativní, co člověk dává do prostoru, se stále rychleji k němu vrací. To co nám kdysi přirozeně sloužilo, se obrátilo proti nám, naší pýše; přírodní elementy se staly trestajícími živly. Je potřebné od základu změnit také výchovu dětí ve školách i přístup médií v informovanosti a přístup všech zodpovědných institucí při rozhodování vůči viníkům.
O své zdraví se začínáme zajímat až tehdy, když nám tělo signalizuje bolestí, že něco není v pořádku. Podobně je tomu však i s naší krajinou, okolním životním prostředím, zejména v oblastech, kde dochází k narušení struktur a funkčního harmonicky vyváženého celku, kde dochází k soustavnému znečištování ovzduší přebujelou motorizací i velkoplošné likvidaci zeleně pod nejrůznějšími záminkami, i "zdánlivou péčí" o ni. Není čas pochybovat o tom, že nerozvážných činů člověka přibývá, jinak by přeci výsledky byly zcela jiné. Úkolem průmyslu je stále více snižovat produkci jedovatých látek a odpadů do krajiny, úkolem zodpovědných činitelů zase dbát v míře co největší na dodržování předpisů k zamezení škod na zdraví občanů. Úkolem specialistů zkoumat přírodní jevy a umět je vysvětlit, úkolem všech lidí, kteří mají zájem o zlepšení kvality svého života, přispět svou měrou s plnou osobní zodpovědností k obnovování prvotních přírodních principů, žití v harmonii.

Každý Čech má v sobě hluboce zakořeněn vztah k přírodě po svých předcích, aniž si to mnohdy uvědomuje a každý člověk dovede být na své půdě (zahrádce) zahradníkem a pečovatelem o zeleň. Co se děje za plotem jeho pozemku jej však mnohdy již nezajímá. Abychom zlepšili svůj osobní vzah k přírodě a zeleni, k tomu přeci nepotřebujeme odborných škol a nařízení. Zeleň je totiž tím nejdůležitějším prvkem při obnově všech žádoucích funkcí nejen v krajině, ale i při obnově harmonie každého člověka, žití ve zdraví a plné síle.

Važme si proto života, který nám byl dán do vínku, važme si rostlin a zejména stromů, bez nichž by tu nebylo ani života našeho. Ničíme-li bezdůvodně stromy, plíce krajiny, ničíme i svůj domov, poškozujeme své zdraví. Dostali jsme dar, který můžeme zdarma používat, ale nebylo nám dovoleno jej zneužívat či ničit!

Šíření vámi vybraného textu prosím v původní podobě s uvedením odkazu na  stránky www.slunecni-domy.cz    Děkuji


Máj Lásky čas, Lásky v nás...

2. května 2010 v 18:11

Jaro

Bez Lásky ve svém Srdci nemůžeš jít po duchovní cestě, protože Láska je k ní klíčem. Láska ukazuje cestu. Je plýtváním času o Lásce pouze hovořit. Žij ji a prokazuj ve svém životě.
Čím více budeš milovat své bližní, tím více budeš milovat Mne. Tolerance nestačí, potřebná je praví Láska. Láska není nikdy vlastnická. Láska činí milované svobodnými. Nemůžeš doufat, že pomůžeš nějaké duši, máš-li sklon k vlastnění, neboť všechny duše musí být zcela svobodné, aby našli sami sebe a žili své vlastní životy, Mnou řízené. Jestliže nějakou duši vlastníš, zdržuješ ji v duchovním
vývoji, a to nikdy nesmíš učinit, neboť tím na sebe bereš velkou odpovědnost. Svoboda ducha je podstatná pro každého.Krásný den přeji
Anna